| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Mechy |
| Autor: |
Josef Dědeček |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 31–32. Dostupné online. |
| Licence: |
 PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Mechy |
Mechy (Musei frondosi, Bryinae, viz tab.) jsou třída rostlin výtrusných buněčných, obsahující jednoleté neb dvouleté až vytrvalé drobné zeliny bez vlastních kořenů, jejichž místo zastupují vláskovité, hojně rozvětvené, z povrchu stonku i listů se vyvinující, někdy jako plsť celou rostlinu zahalující trichomy. Stonek jest buď přímý nebo položený a plazivý, nebo ve vodě splývající, někdy skoro nepatrný, někdy i do značné délky protažený a na povrchu složený z prodloužených, někdy téměř zdřevnatělých buněk, uprostřed však z buněk táhlých, zastupujících cévní svazek. Není-li jednoduchý, má stonek úžlabní větévky buď střídavé nebo pravidelně a často zpeřeně rozestavené, opatřené listy bezřapíkatými, zpravidla rovnovážně vetknutými, ve 2, 3, 5, 8, 13 a více řadách postavenými. Čepel jejich jest celá, složená pouze z 1 vrstvy buněk a proniknutá více méně dlouhou žilou; její kraj jest namnoze pilovitý. Na rubu listů mechů ploníkových vyvstávají podélné lamelly. Dle pohlaví jsou m. buď obojaké n. jedno- a 2domé. Pelatky (antheridie) stojí uprostřed hlávkovitého n. terčovitého věnce listů (perigonio) buď po straně n. na konci stonku a jsou podlouhle kyjovité, stopkaté a zhusta proložené parafysami. V každé jejich podpovrchní buňce jest po 1 semenném vláknu (spermatozoidu). Tímto oplozuje se střední buňka zárodečníku (archegonia, v. Mechovité), z níž se po té vyvinuje výtrusnice n. puštička (tobolka) s více méně dlouhým štětem (seta). Tento má někdy na konci volatý nádor, u rodu Splachnum větší, než jest puštička sama. Povrch puštičky zastřen buď zcela nebo se strany seschlým zbytkem archegonia neboli čepičkou (calyptrus), buď záhy n. před uzráním výtrusů opadávající; zpodní část archegonia obaluje jako pošvička (vaginula) zpodinu štětu. Zralá puštička zůstává u některých mechů zavřena, u některých puká se podélnými štěrbinami, kdežto u většiny mechů se otevírá víčkem. Mezi tímto a vlastní výtrusnicí (theca) jest prstenec (annulus) z jedné nebo více řad buněk složený, jenž se od zralé puštičky buď v celku nebo v částech odděluje a tím způsobuje nadzdvihování a odpadávání víčka. Okraj nebo ústí otevřené puštičky jest buď holý nebo 1—2 kruhy zubů, obústím (vlastní peristomium), obrostlý, na jejichž rozmanité povaze zakládá se rozpoznávání rodů n. druhů. Ode dna puštičky vyvstává sloupec (columella), jenž od ostatního, výtrusy bez mrštníků vyplněného prostoru oddělen t. zv. výtrusným vakem. Klíčením výtrusu povstává vláknitý prokel, na němž vypučí mech jako t. zv. generace pohlavní a na něm výtrusnice jakožto generace nepohlavní. Dle povahy zralé puštičky rozdělují se m. ve 3 řády: 1. schizocarpi, jejichž puštička se otevírá podélnými štěrbinami (Andreaea, v. t.); 2. cleistocarpi, s puštičkou při uzráni zavřenou (Ephemerum, Phascum a j.), a 3. stegocarpi, s puštičkou víkem se otevírající. Poslední nejbohatší řád rozděluje se dle umístění tobolky v acrocarpi (vrcholoplodé), pleurocarpi (bokoplodé) a entophyllocarpi (pochvoplodé). K vrcholoplodým zvláště náležejí: Funarioideae, Desmatodonteae, Leucobryaceae, Grimmiaceae, Dicranoideae, Bryoideae, Polytrichaceae; k bokoplodým: Fontinalaceae, Neckeraceae, Hookeriaceae, Leskeaceae, Fabroniaceae a Hypnaceae. Chudá skupina pochvoplodých obsahuje Fissidentaceae a Schistostegaceae. Ostatek v. Mechovité. Děd.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Mechy