Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Marnotratník

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Marnotratník
Autor: neznámý
Zdroj: Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. s. 880. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Marnotratník jest dle rak. obč. zákona (§ 273) ten, kdo své jmění nerozumným způsobem mrhá tak, že sebe nebo svou rodinu svévolnými nebo za zhoubných podmínek uzavřenými úvěrními smlouvami vydává budoucí nouzi. Aby rodina m-ova chráněna byla před lehkomyslnými právními disposicemi m-a, obmezuje se v právě jednotlivých národů způsobilost m-ova k právním jednáním. Za tím účelem prohlašován bývá m. za takového veřejně od soudu. Dle rak. občan. zákona (§ 273) musí soud prohlásiti za m-a toho, o kom jest učiněno oznámení, že mrhá své jmění způsobem právě naznačeným. Dříve však musí soud celou záležitost vyšetřiti. Dle § 184 cís. pat. z 9. srp. r. 1854, č. 208 ř. z., jest soud povinen zpraviti o tom, že někdo byl prohlášen m-em, notáře, v jehož okrsku se případ přihodil. M-ovi ustanoví soud opatrovníka (kurátora). Podobně jako všechny osoby, jež stojí pod mocí poručenskou neb opatrovnickou, nemůže m. vzíti na se žádné břemeno, ani něco slíbiti, nesvolí-li k tomu opatrovník (§ 865 obč. zák.). Dle § 568 obč. zák. může soudem prohlášený m. pořizovati poslední vůli jen o polovici svého jmění; druhá polovice připadá zákonným dědicům.