Můra, (mora, morák, morous, polsky zmora, luž.-srb. mórawa, murawa, khodota, srb. mora, rus. kikomora atd.) jest báječná bytost vnárodním podání slovanském; znají ji Čechoslované, Lužičané, Poláci, Rusové, Jihoslované, ano iAlbánci, Řekové aGermani. Vnejstarších památkách písemných znamená slovo m. čarodějnici vůbec. Podle domnění lidu je m. živá osoba, muž nebo žena, zníž vnoci duše vychází atělo leží jako mrtvé. Můrou bývá člověk od narození; vyznačuje se hlavně tím, že má husté, černé obočí, nad nosem srostlé, někdy také chodidlo zcela ploské. Ale též neopatrností šestinedělek nebo kmotrů může se dítě státi můrou. M., plížíc se za noci do příbytků lidských, aby mořila spící lidi, béře na sebe rozmanité podoby. Jeví se jako stéblo slámy, bílý stín, pápěrka, kožený měch, kosť, bílá myš, kočka, psík, had, bílý kůň atd. Před můrou nechrání zavřené dvéře, ježto se může každou skulinou nebo klíčovou děrou protáhnouti. Na lidi pouští nejdříve libý spánek apotom, když usnou, představuje jim strašné sny, dusí je assaje jim zprsou krev. Člověk, kterého m. dusí, nemůže ani hlasu vydati, ani se hnouti. Zvláště rozšířeno je domnění, že nejčastěji moří lidi, kteří leží na znak; chodí také na toho, kdo pomodliv se ještě něco sní. Nejraději vyssává krev dětem, které slabostí avysílením hynou. Moří nejen lidi, ale izvířata, zvláště koně akrávy, kterým ssaje mléko, ano škodí istromům, které pak schnou. Uvádějí se rozmanité prostředky, jimiž se lze můry zbaviti. Možno prý ji přibiti hřebem na stěnu nebo přestřihnouti, čímž ovšem člověk, který jest můrou, se usmrcuje. Mírnější prostředky jsou: držeti ji pevně až do rána nebo slíbiti jí nějaký dar, jako bochníček chleba, chléb se solí, kousek másla apod.; ráno přijde si osoba ta do domu pro slíbený dar. Dostane-li slíbené, aneradno jí to odepříti, odejde mlčky anechá člověka na pokoji. Chrání před ní také muří či skřítkové nohy (dvojitý trojhran), nakreslené svěcenou křidou na dvéře n.na postel, zrcadlo vložené do kolébky, koště (pometlo) obrácené proutím vzhůru apostavené udveří, nůž nebo dvě vidličky křížem ap. Rozšířena jsou též rozmanitá říkadla, která ji odbývají azahánějí, na př.: Můro, můro muří, nepřistupuj kmému loži, pokud nespočítáš písek vmoři, hvězdy na nebi, cesty na zemi atd. M.ztotožňuje se často vnázorech lidu supírem, umrlcem, který zhrobu vychází assaje lidem krev, nebo sbůžky domácími, čímž představy oní nabývají rozmanitého zabarvení.— Původem svým jest m. zosobněné asthma nocturnum, které se projevuje těžkými aděsivými sny aspojeno je spocitem tíže, která stěžuje dech ahrozí zadušením. Již Římané zosobnili zjev ten jako nadpřirozenou bytost, zvanou incubus (v.t.).— Košťál, M. vpodání prostonárod. (»ČČM.«, 1891, 273—281); Máchal, Nákres slov. bájesloví 175—180; A. Černý, Mythiske bytosće łuž. Serbow. Ml.