Ottův slovník naučný/Město (název)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Město (název)
Autor: Jan Karel Hraše, František Procházka, neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 170. Národní knihovna České republiky
Licence: PD anon 70
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Staré Město
Související články ve Wikipedii:
Dolní Staré Město, Horní Staré Město, Nové Město (Moldava), Nové Město (okres Hradec Králové), Nové Město na Moravě, Nové Město nad Metují, Nové Město, Staré Město (Děčín), Staré Město (okres Bruntál), Staré Město (okres Frýdek-Místek), Staré Město (okres Svitavy), Staré Město (okres Šumperk), Staré Město (okres Uherské Hradiště), Staré Město nad Metují, Staré Město pod Landštejnem
Č. 2742. Znak Nového Města n. M.
Č. 2743. Znak Starého Města

Město: 1) M., městečko u Chomútova v Čechách, v. Místo. — 2) M. Dolejší, také Lipnické, Lipnice Dolní, ves t., 440 m n. m., hejtm. a okr. Ledeč, fara Lipnice; 135 d., 781 ob. č. (1890), 4tř. šk., pš., mlýn. Nynější fil. kostel, zasvěcený sv. Martinu, má dřevěnou zvonici a náleží k faře lipnické. — 3) M. Nové, ves t., hejtm. Nový Bydžov, okr., fara a pš. Chlumec n. C.; 63 d., 448 ob. č. (1890), 2tř. šk. a samota Ostrov. — 4) M. Nové, víska t. u Břežan, hejtm. Kolín, okr. Kouřim, fara a pš. Plaňany; 4 d., 26 ob. č. (1890). Původně hospoda při Vídeňské silnici, v níž zastavil před bitvou u Kolína (1757) Bedřich II. — 5) M. Nové (Neustadt), ves t., hejtm. Teplice, okr. Bílina, fara a pš. Mikulov; 66 d., 334 ob. n. (1890), 1tř. šk., žel. zastávka Pražsko-duchcovské dráhy, rašeliniště, továrna na rašelinové stelivo a měl.

6) M. Nové, ve starších spisech M. Nové Hradiště nad Metují, město v romantické krajině v sev.-vých. Čechách v kraji královéhradeckém nad ř. Metují a při státní dráze Choceňsko-Broumovské, 324 m n. m., má s předměstími Dupačka, předměstí Horské a Krajské, Klopotov a Bradle 331 d., 2574 ob. č., 40 n. (1890), okr. hejtmanství a soud, poštu, telegraf, děkan, chrám Nejsv. Trojice z r. 1501, špitál milosrdných bratří z r. 1692 s kostelem Narození P. Marie, hřbitovní kostel Všech Svatých z r. 1560, kostelík sv. Jana Nep. z r. 1736, 5tř. obec. pro chl. a dív., 3tř. měšť. a pokrač. prům. školu pro chl., kniha kamenotiskárnu, lithografii, obč. a okr. záložnu, spořit., škrobárnu, mydlárnu, 4 mlýny (2 uměl.), 2 pily, několik stroj, tkalcoven, 10 faktorií na vydávání příze a bavlny, par. bělidlo, úpravnu a mandlovnu, barevny, stroj, pletárnu a značný obchod s bavln. a lněným zbožím. Alod. panství (2165.15 ha) náleží dědicům hr. z Leslie. V okolí daří se hojně výtečného ovoce, zvl. třešní. Týdenní a výroční trhy. Poblíž klimatické lázně Rezek. Erb městský (vyobr. č. 2742.), udělený králem Vladislavem II., takto se vypisuje: Otevřená brána se hřebenem, vedle ní věže stříbrná s červenou střechou se dvěma okny při hradbách stříbrných. — Dějiny. Jan Černčický z Kácova pán blízkých Černčic, přikoupiv r. 1483 k svému panství ještě zboží krčínské obdržel od kr. Vladislava II. roku 1483 povolení, aby ve středu svých statků směl si postaviti sídlo nové a pevné. K účelu tomu vyvolil si ostroh na pravém břehu Metuje naproti staré osadě na lev. bř. Metuje, »Hradiště« zvané, a založil zde (1501) město, jež vzhledem k staré osadě »Hradišti« nazval Městem Nového Hradiště n. M. čili M. N. Hradištěm, obehnav je pevnými zdmi, baštami, dvěma branami a příkopem při straně sev. Aby nové město mohlo zkvétati, přenesl a převedl do něho Jan Černčický z K. r. 1503 veškerá práva z městečka Krčína: dva trhy výroční, várky piva, platy tržné, vážné, čtyři masné krámy, chlebnici, prodej soli, clo na mostě novém i na silnici, převedl tam řezníky, sladovníky a jiné řemeslníky, daroval městu mnoho rolí, luk a lesů a vsi Žďár a Libchyni a udělil měšťanům právo, říditi se právy města Hradce Král. Dne 22. čna 1526 město všecko od blesku vyhořelo. Jan Černčický prodal z neznámých příčin M. N. r. 1527 Vojtěchu z Pernšteina. Týž přikoupiv blízké zboží městecké zemřel r. 1534 zanechav panství svému bratru Janovi, jenž r. 1540 nadal špitál 5 kop. ročně, dal (1541) na věž děk. kostela velký, 12 ctů těžký zvon a r. 1543 velkou cínovou křtitelnici. R. 1544 prodal městu pole Popluží a Záhoří. Jan z Pernšteina prodal M. N. r. 1548 Volfovi ze Štubenberka, pánu štýrskému. Po něm (†1551) následoval jeho syn Jan, k jehož přímluvě cís. Maxmilián II. daroval městu právo na dva nové výroční trhy a pečetiti červeným voskem. Po jeho smrti (1570) připadlo M. N. jeho nedospělým synům, z nichž nejstarší Rudolf ujal se panství (1588) a zahynul při výbuchu prachu v zámku jičínském dne 1. ún. 1620, kamž byl vyslán jako stavovský kommissař v záležitosti Smiřických. R. 1618 účastnil se povstání stavovského, proto bylo zboží jeho po bitvě bělohorské konfiskováno a prodáno (1623) Albrechtu V. z Valdšteina. Valdštein vyměnil (1624) však M. N. s Marií Magd. Trčkovou z Lípy za panství kopidlanské. Oba poslední nakládali s měšťany velmi krůtě, olupujíce je o práva i statky. R. 1628 dobyli vzbouřeni sedláci města i zámku a zle zde řádili. R. 1629 prodala Marie Magd. Trčkova M. N. svému synu Adamu Erdm. Trčkovi z Lípy. Ve válce 30leté bylo M. N. po bitvě u Breitenfeldu r. 1631 od Švédů dobyto, vydrancováno a vypáleno. Po zavraždění (1634) Ad. Erdm. Trčky v Chebě propadlo panství novoměstské fisku král. a darováno Ferdinandem III. dne 11. září 1638 Valterovi z Leslie, jenž se známého vraždění v Chebu byl účastnil. Zřídiv z panství novoměstského svěřenství, zemřel r. 1667. Nástupcem jeho stal se bratrovec Jakub, hrabě z Leslie, jenž zde r. 1692 založil a nadal klášter milosrd. bratří. Po jeho smrti r. 1693 následoval v držení M-ta Nov. Jakub Arnošt z Leslie, za něhož velká čásť města lehla popelem; zemřel r. 1737 a v panství uvázal se syn Karel Kajetán z Leslie, za něhož M. N. pruskými nájezdy velice trpělo a bylo osazeno brzy pruským, brzy císař, vojskem. Týž zemřel r. 1762, zanechav syny Leopolda a Antonína, z nichž první spravoval panství až do své smrti r. 1774. Jeho synem Antonínem, hrab. z Leslie, vymřel 22. ún. 1802 rod hrabat z Leslie a panství novoměstské spadlo na příbuzný rod Dietrichšteinský, jenž k rodnému jménu přibral ještě název Leslie. Držitelem panství stal se Jan Karel kníže z Dietrichšteina a po jeho smrti r. 1808 František Josef kn. z Dietrichšteina. Po vymření (1858) rodu toho přešlo panství novoměstské na rod Herberšteinský provdáním dcery Fr. Jos. Terezie za Jana Bedř. hr. Herberšteina, pána na Libochovicích, a po jeho úmrtí převzali dědicové hrabat z Leslie M. N. a administrátorem byl bar. Malovec a nynějším administrátorem panství novoměstského, jež náleží sedmi podílníkům, jest Karel hrabě Lamberk. Hše. Okr. soud novoměstký má 207.29 km2, čítá 3837 d., 18.075 ob. č., 6261 n.; z 24.494 přítom, obyv. 23.730 kat., 566 evang., 96 žid. a 102 jin. vyznání; 11.823 muž., 12.671 žen. — Okr. hejtman. novoměstské, zaujímajíc okresní soudy M. N. a Opočno, má 436.70 km2, 7743 d., 42.945 ob. č., 6489 n.; z 49.628 přít. obyv. 47.014 katol., 2260 evang., 209 žid., 145 jin. vyzn.; 2356 ob. č., 23.730 muž., 25.898 žen. (1890). 7) M. Staré (Altstadt), ves t. při vtoku Ploučnice do Labe, hejtm., okr., fara a pš. Děčín; 120 d., 1830 ob. n. (1890), 4tř. šk., pila, mlýn a v blízké Terezienavě přádelna na bavlnu. — 8) M. Staré (Altstadt), městys t., při moravsko-rakouských hranicích, hejtm. Jindř. Hradec, okr. N. Bystřice; 160 d., 38 ob. č., 788 n. (1890), starobylý farní kostel Nanebevzetí P. Marie v got. slohu, s mnohými náhrobky Krajířů z Krajku, Magd. Moorové z Lichteneka, s kruchtou s letopočtem 1514, 3tř. škola obec. a 1tř. soukrom. židovská, pš., telegr., četnická stanice, lihovar, mlýn s pilou, tkalcovství a na blízku města zámek s popl. dvorem Ebergař a hájovna. Od Ebergaře počínajíc vystupuje do výše 680 m n. m. Vysoký Kámen, starodávný mezník Čech, Moracy a Rakous. Erb měst. (vyobr. č. 2743.): štít pokosem rozdělený, dolní pole černé, horní červené, v něm větévka s třemi lístky a dvěma kořínky stříbrné barvy. — 9) M. Staré, ves t., na pr. bř. Metuje, hejtmanství, okres, fara a pš. Náchod; 44 d., 369 obyv. č. (1890), fil. kostel; celkem 227.92 ha. Panství N. M. (7028.37 ha) sv. Jana Křt. s letopočtem 1501 jest hřbitovním chrámem města Náchoda; mechanická tkalcovna, bělidlo, 2 mlýny a tkalcovství. — 10) M. Staré Dolní (Nieder-Altstadt), ves t. nad Úpou, hejtm., okr. a fara Trutnov, pš. Hořejší Staré M.; 41 d., 22 ob. č., 1514 n. (1890), papírna, bělidla. Ves založena na někdejších pozemcích popluž. dvora. — 11) M. Staré Hořejší (Ober-Altstadt), far. lokalie t., v hejtm. a okr. trutnovském; má 201 d., 3894 ob. n. (1890), kostel sv. Václava, jehož podací daroval (1312) Jan z Vartemberka křižovníkům zderazským, 6tř. šk., pš., telegraf, stanice Rak. severozáp. dráhy (Trutnov–Janské Lázně), četn. stanici, 2 přádelny na lněn. přízi, bělidlo a mlýn. Ves založena kol. r. 1301.

12) M. Horní nebo Kopeční (Bergstadt), město na Moravě, v hejtm. a okr. rymařovském, má 188 d., 1245 ob. n. (1890), far. kostel sv. Maří Magd. (v XVI. stol. far.), 3tř. šk., pš., četn. stanici, olejnu, valchu na sukno, mlýn a plátennictví. V dřívějších dobách dolováno zde na stříbr. rudu. V okolí romantické partie a zříceniny Strálek a Rabštein a na Tvrdkovském potoku vodopády, zejm. u vsi Karlova a Ondřejova.

13) M. Nové (Neustadtl), město s okr. hejtm. a soudem na Moravě v kraji jihlavském na vypnulině Českomoravské nad horní Bobrůvkou, 598 m n. m., má 330 d., 2356 ob. č., 22 n., z nich 219 evang., 42 žid. (1890), dek. far. chrám sv. Kunhuty (r. 1397 far.) na náměstí s presbyteří gotickou, s lodí z pozdější, založený asi od mnichů cisterciáckých žďárského kláštera ve XIII. st., evang. ref. kostel far. (od 1783) na Nových domech, vystavěný r. 1898 ve slohu renaissančním na místě toler. modlitebny, zbudované r. 1784, označeném kovovým poprsím císaře Frant. Josefa I., hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie, kdysi bratrský, vystavěný od Viléma Dubského z Třebomyslic poč. XVII. stol. Ve starém chrámu kat. far., který dvakráte vyhořel a byl přestavěn, nalézá se krucifix umělecky zhotovený z kamene hromového čili krevního, jejž Bedřich II., král pruský, daroval Arnoštovi z Liechtenšteina, arcibiskupu olomúckému a salcpurskému. Po něm dědila jej neť jeho hraběnka z Zinzendorfu a darovala kostelu. Školy: vyšší zem. reálka, 3tř. měšť. dív., 5tř. obec., prům. pokrač. a košíkářská. Stará školní budova vystavěna r. 1608 od p. Šebast. Ant. Želechovského z Želechova, úředníka velkostatku (deska pamětní na domě). Radnice (z r. 1555), lékárna, četn. stanice, pošta, telegraf, želez, dráha ze Ždáru k Tišňovu přes N. M. ve stavbě. Obyvatelstvo živí se hlavně polním hospodářstvím; pěstování lnu ubývá. Z průmyslu zasluhuje zmínky toliko ruční výroba zboží bavlněného pro firmy vídeňské a brněnské (5 faktorů), šití vojen. oděvů, škrobárna, pila a tírna na len s parním pohonem, čtyři mlýny, obč. záložna, spořitelna a 22 spolky. Obecní majetek: lesy Ochoza a Michovy, celkem 227.92 ha. Panství N. M. (7028.37 ha) se zámkem a pivovarem přísluší brněnskému ústavu šlechtičen »Maria-Schul«. V XVI. st. pěstoval se zde i chmel. Podnebí Nov. M-ta jest drsné pro vysokou polohu. Vždy ušetřeno město od moru a cholery (1481—84, 1670, 1714). Požárem skoro zničeno město r. 1588, 1723 a 1801. Velkou povodní utrpělo r. 1714. N. M. založeno asi od horníků jihlavského báňského okruhu ve Xlll. stol. Jako město či městečko (nova civitas) uvádí se po prvé listinou krále Václava II. z r. 1293, kterou se podřizuje soudní pravomoci cisterc. kláštera žďárského. R. 1368 náleželo N. M. pánům z Lipé, z nichž Jindřich prodal je (1496) pánům z Pernšteina, kteří připojili k němu vsi Petrovice a Pohledec. Začátkem XIV. stol. trpělo asi město útoky loupežnických hradů sousedních, Dalečína a Štarkova (Skály). Roku 1405 zástupy Sigmunda, krále uherského, na ústupu z Čech přes N. M. zpustošily kraj, ale u Vel. Meziříčí od šlechty moravské potřeny. Vratislav z Pernšteina uvedl se na mizinu štědrostí a nádherou. Syn a dědic jeho Jan musil vedle jiných statků prodati i město a panství N. M., které r. 1588 koupil Vilém Dubský z Třebomyslic, který sídlil ve městě ve vzácné shodě a přátelství s občany. Přísná byla tu tehdy kázeň mravní, značný ruch stavební a obchodní. Přestavěna škola a založen spolek literácký. Pernšteinům N. M. děkuje za svůj pozdější rozkvět. Vilém z Pernšteina privilegiem z r. 1580 osvobodil N. M. od povinnosti odbírati nápoje prodejné od vlastníka panství v Pernšteině a dovolil obci páliti kořalku a prodávati svobodně. Za vlády Pernšteinův husitství ustoupilo v Novém M-tě víře lutherské a bratrské. Vratislav z Pernšteina r. 1580 osvobodil město od poplatku pivního, vzdal se na vždy práva zříditi pivovar ve městě a v obcích panství, kteréž povinny pod uvarováním trestu pivo jen ve městě kupovati. Vzdal se práva pro všechny majetníky statku koupiti nebo vystavěti mlýn nebo dům v obvodu města a vzdal se nároků na pozemky zaniklé obce Michova, které obec N. M. od jeho předků koupila. Les Ochozu daroval na věčné časy v majetek obce. Měšťanům pojistil svobodné právo dědičné, svobodu stěhování a zrušil jejich poddanství. Městská rada po starém zvyku a právu se souhlasem pána statku nebo jeho úředníků pravidelně se má obnovovati a všechny vsi panství podřizují se městské soudní pravomoci. Obci dovolen prodej soli v radnici a užívání posavadního znaku pernšteinského, hlavy zubří, a obvyklých trhů. Památku jeho uctilo N. M. pomníkem na veIkém náměstí. Pan Vilém Dubský v l. 1623 —25 zbaven všeho jmění konfiskací. Panství N. M. r. 1625 prodáno od komory král. kardinálovi Frant. kn. z Dietrichšteina, arcibiskupu olomúckému. V l. 1621—1624 evang. fara po vyhnání posledního kazatele Mik. Heliada Netolického změněna v katolickou. Kard. kn. z Dietrichšteina nepotvrdil dříve privilegií Nov. M-ta, dokud (po 10 letech) měšťané nestali se aspoň dle jména katolíky, a tu ještě privilegia velmi obmezil ve svůj prospěch. Tuhá povaha lidu N. M-ta však dlouho odolávala všemu nátisku. Skrývaliť se s Písmem a tajili pobožnosti evangelické. Novým pánem určen městu též nový znak: v poli šikmo rozděleném nahoře dietrichšteinské vinařské nože s knížecím kloboukem a pod tím sedící lev. Městu dáno právo pečetiti červeným voskem. Synovec a dědic kard. Dietrichšteina, Ferdinand, syn kníž. Maximiliána, v témž roce, kdy panství zdědil (1636), prodal je Šimonu Krätzerovi ze Schönsperka, pánu na Velkých Němčicích, jenž tu zřídil dvory a železné huti. Ve válce 30leté bylo N. M. kol r. 1640 dvakrát zpleněno od zástupů vojenských r. 1643, kdy Torstenson tábořil u Chotěboře, měšťané napjetím všech sil bránili se; loupežným rotám švédským. Jednou za noci Švédové vpadší do města vyhnáni zbraní, při čemž Krätzer zastřelen. Po smrti syna Frant. Max. Krätzera převzal panství hrabě Ferd. Dietrichštein r. 1679, a když zemřel (1698), postoupili (1699) panství to dědicové za dluh brněnskému ústavu šlechtičen »Maria-Schul«. R. 1749 představená ústavu šlechtičen Anna Miniati z Campoli dala přestavěti přední stranu zámku a zříditi v něm kapli. Po prohlášení tolerančního patentu r. 1781 přihlásily se 43 rodiny (209 duší) k evang. náboženství ref. a luther., ač učení jeho následkem staletého stíhání bylo jim již málo známo. R. 1787 pravomoc soudní odňata obci dle cís. dekretu, ale obec již r. 1788 vymohla si vrácení její. Následkem hnutí lidového po vydání robotního patentu r. 1775 stala se krvavá srážka lidu s vojskem před zámkem N. M-ta r. 1791. Časté nesnáze, ba i pohromy způsobila městu poloha jeho při silnici vojensky důležité. R. 1742 ochudily je rekvisice saského a polského vojska a po ní zase uherských a chorvatských pandurů. V pros. 1805 oddíl franc.-bavorského vojska vynutil na městě 1800 zl. výpalného. Po bitvě u Slavkova ubytoval se tu na zpátečním tažení 45. pluk řadový franc. pěchoty a vymohl rekvisici v ceně 3000 zl. Dne 18. čce 1809 po bitvě u Vagramu čtyři armádní sbory pod arcikn. Karlem táhly skrze N. M.; arcikníže ubytován s generalitou ve městě. R. 1814 ubytováni ruští kozáci ve městě na zpátečním svém tažení. Také r. 1866 hlavní proud armády rakouské bral se tudy na sever i nazpět na útěku od Král. Hradce a Prusové v patách za nimi v prvních dnech čce t. r. V N. M-tě narodil se velezasloužilý o dějepis vlastenecký Josef Vratislav Monse a Mdr. Fil. Mat. Německý, proslutý spisy botanickými a lékařskými. Srv. Dr. Jos. Kopřiva, Gesch. der Stadtgemeinde Neustadtl in Mähren (Brno, 1856). — Okr. soud novoměstský má 3601 d., 22.565 ob. č., 46 n., 4 jiné národ.; z 22.625 přít. obyv. 16.504 kat., 6020 evang., 101 žid.; z téch 10.733 muž., 11.892 žen. — Okr. hejtmanství novoměstské s okr. soudy Bystřice, N. M. a Žďár má 8982 d., 58.634 ob. č., 213 n., 4 jiné nár.; z 58.887 přít. obyv. 49.659 katol., 8963 evang., 263 žid.; z těch 28.295 muž., 30.592 žen. (1890). F. Procházka.

14) M. Staré (Altstadt), město v sever. cípu t. na potoku Krupé v hejtm. šumperském, má 250 d., 19 ob. č., 1834 n. (1890), far. kostel sv. Anny (r. 1350 far.), 4tř. šk., lékárnu, pš., telegr., četn. stanici, spořitelnu, doly na tuhu, chemické a přírodní bělidlo, popl. dvůr a plátennictví. Připomínají se zde zlaté a stříbrné doly, jež r. 1423 zničili husité. — Okresní soud staroměstský má 2458 d., 35 ob. č., 15.803 n.; z 15.881 přitom, obyv. 15.831 katol., 25 evang., 24 žid., 1 jin. vyzn.; z těch 7396 muž., 8485 žen. (1890). — 15) M. Staré, ves t. na pr. břehu Moravy, hejtm., okr., fara a pš. Uh. Hradiště; 521 d., 3149 ob. č., 93 n., 5 jin. (1890), fil. kostel sv. Michala arch., vystavěný na ssutinách býv. far. kostela, 5tř. šk., cukrovar a raffinerie cukru, 2 mlýny, výroba másla a sýra. Ještě roku 1682 stávala blíže kostela kaple sv. Jana Křt., při níž stávalo v XI. stol. proboštství sv. Benedikta. Ke kostelu sv. Michala bývalo přifařeno město Uh. Hradiště. Ves trpí častými povodněmi. Na místě M-ta Starého stávalo prý hlavní město říše Velkomoravské Děvín se zámkem Velegradem či Velehradem. Ves sama příslušela k opatství velehradskému. R. 1614 vyhořela osada pětkrát po sobě. — 16) M. Staré (Altstadt), far. ves t., hejtm., okr. a pš. Mor. Třebová; 142 d., 14 ob. č., 1082 n. (1890), kostel sv. Kateřiny (r. 1486 far.), 3tř. šk., popl. dvůr.

17) M. Staré (Altstadt), ves ve Slezsku, hejtm., okr., fara a pš. Bruntál; 183 d., 1252 ob. n. (1890), fil. kostel Neposkvrň. Početí P. Marie, 2tř. šk., doly na železnou rudu, 2 mlýny, pila a značný průmysl bavlněný. — 18) M. Staré, ves t., hejtm. Těšín, okr., fara a pš. Frýdek; 109 d., 1175 ob. č., 18 p., 124 n. (1890), kaple sv. Josefa, 2tř. šk., 3 mlýny, par. pila a značný průmysl tkalcovský. — 19) M. Staré, ves t., v. Stare miasto.