Ottův slovník naučný/Lukavice

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Lukavice
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha: J. Otto, 1900. S. 449. Národní knihovna České republiky
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Lukavice
Související články ve Wikipedii:
Dolní Lukavice, Horní Lukavice, Lukavice (okres Chrudim), Lukavice (okres Rychnov nad Kněžnou), Lukavice (okres Šumperk), Lukavice (okres Ústí nad Orlicí), Lukavice (Strážov)

Lukavice: 1) L., Lukavec, ves v Čechách, hejtm. a okr. Klatovy, fara a pš. Strážov; 17 d., 128 ob. č. (1890). — 2) L. (Lukawitz, Lukowitz), ves t., hejtm. Litoměřice, okr. Úštěk, fara Touchořiny, pošta Levín; 36 d., 197 ob. n. (1890), lož. hněd. uhlí. — 3) L., též Horní a Dolní, far. ves t. na potoku, hejtm., okr. a pošta Rychnov n. Kn.; 179 d., 1115 obyv. č. (1890), kostel Nanebevzetí P. Marie z r. 1783 (ve XIV. stol. far), 3tř. šk., pila, soukennická valcha, 2 mlýny a pletení krajek. Dříve dolováno tu na želez. rudu. — 4) L., ves t., hejtm. a okres Žamberk, fara a pš. Kyšperk; 231 d., 1168 ob. č. (1890), fil. kostel sv. Filipa a Jakuba (1350 far.), r. 1705 nově vystavěný, 3tř. šk. a popl. dvůr. Zaniklá v XVII. století fara neobnovena. — 5) L. Dolní, far. ves nad Úhlavou, hejtm., okr. a pš. Přeštice; 134 d., 831 ob. č., 4 n. (1890), kostel sv. apošt. Petra a Pavla (1384 far.), 4tř. šk., špitál, mlýn. Alod. panství (5532 ha půdy) se zámkem, dvorem, pivovarem a cihelnou drží Karel hr. Schönborn. L. jest rodištěm starobylé vladycké rodiny z Lukavice, po níž tu následovala v XV. a XVI. stol. příbuzná rodina Lukavských z Řeneč, kteří prodali L-ci (1556) Jindřichovi Chlumčanskému z Přestavlk, po němž se tu připomíná Petr z Říčan (1606), Jáchym Loubský z Lub (1615), Kočové z Dobrše, načež rychle se vystřídal rod z Helversenu, Harrachu, Millesima, Morzina (1666 až 1780), z Hatzfeldu (od r. 1780) a r. 1794 koupili L-ci hr. Schönbornové. R. 1708 stará tvrz zbořena a na jejím místě vystavěn nynější zámek. — 6) L. Horní, ves t., hejtm., okr. a pš. Přeštice, fara Dol. L.; 83 d., 499 ob. č. (1890). Na býv. tvrzi seděl od r. 1395 až 1407 Jan Lukava z Lukavice, pak Kadovští z Lukavice, ke konci XV. stol. Lukavští z Hrádku, v XVI. stol. Lukavští z Řeneč, v XVII. stol. Loubští z Lub, načež brzy připojena k L-ci Dolní. — 7) L. Malá, Lukavička, ves t., hejtm. Chrudim, okr. Nasevrky[red 1], fara Žumberk, pš. Slatiňany u Chrudimě; 24 d., 204 obyv. č. (1890). — 8) L. Velká, ves t., hejtm. Chrudim, okres Nasevrky[red 2], fara Žumberk, pš. Slatiňany; 52 d., 478 ob. č., 5 n. (1890), 1tř. šk., továrna na umělá hnojiva, kyselinu sírovou a doly na sirník železitý, popl. dvůr. Sklen. huti zanikly; na někdejší tvrzi připomínají se v XIV. a XV. stol. Lukavští z Lukavice, r. 1509 Jan Janovský ze Soutic, načež v XVI. stol. dostala se L. Žumberku a s ním k Nasevrkám[red 3]. Tvrz v XVI. stol. vypálena.

9) L., ves na Mor., hejtm. Zábřeh, okr. Mohelnice, fara a pš. Zvole; 46 d., 371 ob. č., 22 n. (1890), 1tř. šk., telegr. a stan. Rak.-uher. st. dr. (Č. Třebová–Olomúc), ložisko želez. rudy.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Nasavrky.
  2. Nasavrky.
  3. Nasavrkám.