Ottův slovník naučný/Ljadov

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Ljadov
Autor: neznámý
Zdroj: Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 208. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Ljadov Anatolij Konstantinovič, hud. skladatel ruský (* 1855), syn Konstantina Nikolajeviče L-a (1820—68), kapelníka carské opery v Petrohradě a skladatele, z jehož děl vedle písni a tanců nejpopulárnějším jest sbor s prův. orchestru Vozlě rěčki, vozlě mosta. Vyučiv se skladbě u Rimského-Korsakova vystoupil na veřejnost 4 písněmi (op. 1.), k nimž připojil později ještě 18 dětských písní (op. 14., 18., 22.). Již v prvotinách těchto jevil se stoupencem novoruské národní školy, repraesentované v starší generaci Balakirevem, Musorgským, Borodinem, Cuiem a Rimským-Korsakovem, pak jeho vrstevníky Glazunovem, Arcybaševem a j. Vynikající postavení v mladé hudební Rusi zjednal si L. svojí obsáhlou činností v oboru skladby klavírní. Krom scherza (op. 16.) a mazurky (op. 19.) pro orchestr a závěrečné scény ze Schillerova dramatu »Nevěsta messinska « pro sbor a orchestr (op. 28.), v níž okázal L. též vlohy dramatika, náležejí všechna ostatní díla jeho klavírní literatuře. Vliv Chopinův a Schumannův smísil se u něho s rázovitou, osobitou tvůrčí silou pěkných melodických myšlének a plynného jich rozvádění. Z 50 tiskem vydaných děl jeho, skoro vesměs drobnějšího přístřihu, vynikají fugy (op. 41.), kanony (op. 34.), ballada (op. 21.), variace na Glinkovo thema (op. 35.), novelletta (op. 20.), idylla (op. 25.), pak étudy, praeludia, intermezza a j. O činnosti jeho podávají zprávy V. V. Stasov a Ces. Cui ve svých monografiích o ruské hudbě. ♭