Ottův slovník naučný/Litovel

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Přejít na: navigace, hledání
Údaje o textu
Titulek: Litovel
Autor: Jan Smyčka
Zdroj: Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 177. Dostupné online
Licence: PD old 70
Související: Ottův slovník naučný/Litovel (doplněk)
Heslo ve Wikipedii: Litovel

Litovel (Littau), býv. král. město na Moravě, ležící na mohutných vrstvách alluviálních, v krajině úrodné, tvořící severní hranici požehnané Hané, rozkládá se po březích sedmi ramen řeky Moravy, na sv. jsou těsně u města dva veliké rybníky. Za jarních povodní bývá L. kolkolem zaplavena, podobajíc se ostrůvku v moři, pročež se jí dostalo přezdívky »Hanáckých Benátek«. Nejbližší stanice Rak.-uher. společ. st. dráhy je Červenka, odkudž vede lokální dráha do L-vle na stanici L. L. má 515 d., 4354 ob. (1890), z nichž uvádí se Čechů jen 1755, ač ve skutečnosti jest Čechův asi 75% (dle soukromého sčítání), okresní hejtmanství a soud, finanč. kommissařství a četn. stanici, poštu, telegraf a telefon, starobylý far. kostel sv. Marka. kolem něhož býval hřbitov. Nedaleko tohoto jest památná kaple sv. Jiří. Na far. hřbitově stojí starobylý kostel sv. ap. Filipa a Jakuba. Fara i kostel stojí pod patronátem kníž. Liechtenšteina. L. má školy české: 5tř. obec. s parallelkou, 2tř. hospodář. šk. zimní; školy německé: 3tř. měšť chl. a dív., 5tř. ob. a 2tř. pokrač. průmysl. Humanitní ústavy městské jsou: obec. nemocnice, chorobinec a chudobinec, které vyvinuly se ze zaniklého zde bývalého špitálu rytířův sv. Ducha. Kromě toho je zde špitál kn. Liechtenšteinů, vanové a parní lázně. Peněžní ústavy jsou v L-vli: spořitelna městská, záložna rolnická, 2 kontribučenské fondy, spořitelní a úvěrní spolek. Průmyslové závody jsou: roln. akc. cukrovar a pivovar se sladovnou, rolnický lihovar (rozestavěn), měšť. pivovar, dvě sladovny, továrna na papír hrub. druhu, košikárna, sirkárna, výroba hosp. strojů, továrna na plech. zboží, pila parní i vodní, parketárna, 4 mlýny, hrnčířství a kamnářství, měst. cihelna, knihtiskárna a poblíž města u »Nových Dvorů« flokárna. L. má 5 trhů výroč., 5 trhů dobytčích a 2 trhy týdenní; na trzích prodává se hlavně obilí a bývají četně navštěvovány, neboť zvl. ječmen z Litovelska jest z nejlepších pro sladování a jest hledaným zbožím. Ve městě je pěkné náměstí, radnice s vysokou věží. L-vli náleží velkostatek v deskách zemských zanesený (441,55 ha). – První zmínka o Litovli činí se r. 1212 a historickou stala se za vpádu Tatarů na Moravu. Král Přemysl II. povolal sem kolonisty německé, obdarovav je velikými výsadami a dav jim samosprávu dle práva německého. R. 1327 udělil král Jan Lucemburský L-vli práva městská dle vzoru německého, načež uvádí se jako jedno z 8 měst král. na Moravě. Jako město zůstala takto L. po celá staletí pod správou německou, až v list. r. 1899 svrhla se sebe toto jho a domohla se správy české. Severně od L-vle je u Červenky klášter redemptoristů s kostelem sv. Alfonse a soukromým klášterním gymnasiem, sev.-záp. pak v kníž. lesích lovecký zámek kníž. Liechtenšteina, postavený na poč. XIX. stol. v nádheře té doby nevídané. Poblíž tohoto jsou u dědiny Mlače ve vápencovém útvaru devonském jeskyně, z nichž největší jest »Bočkova díra«, mající prý 24 oddělení, která však dosud znalecky prozkoumána není. Na záp. leží hrad Bužov, majetek řádu německých rytířů, jenž se nyní přestavuje nákladem millionu zlatých dle vzoru hradů středověkých. Nedaleko tohoto je též v devonském vápenci jeskyně zv. »Svěcená díra« a v sousedství této »Zkamenělý zámek«. Starých předhistorických i historických památek je zde též velké množství, dosud však málo prozkoumaných. Kraj litovelský je zemědělský; pěstuje se nejvíce cukrovka a ječmen. Též průmysl mlékařský a chov dobytka v poslední době se velmi vzmohl; v okresu litovelském pracuje 8 mlékáren rolnických rukodílných a 1 parní. Spolčování národohospodářské je zde vyvinuto nejvíce z celé Moravy. V L-vli narodil se Martinus de Litovia, slavný učitel na universitě vídeňské (* 1426), Martin Heyden, stolní a umělý řezbář, výtečný mědiryjec Kvirín Mark (1753) a jiní. – Okr. soud litovelský čítá v 45 polit. obcích 3527 d., 20.641 ob. č., 2784 něm., 5 jiné národ.; z 23.461 přít. ob. 23.302 katol., 7 ev., 151 žid., 1 jin. vyzn.; z těch 10.825 muž., 12.636 žen. – Okr. hejtmanství litovelské zaujímá okr. soudy: Konice, L. a Unčov, čítá 11.010 d., 45.206 ob. č., 28.997 n., 7 jiné národ.; ze 74.324 přít. ob. 74.031 katol., 20 evang., 272 žid., 1 j. vyzn.; z těch 34.927 m., 39.397 žen. (1890). J. Smyčka.[red 1]

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Ve 28. dílu byl k heslu „Litovel“ uveřejněn doplněk, viz Ottův slovník naučný/Litovel (doplněk).