Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Litoborský

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Litoborský
Autor: August Sedláček
Zdroj: Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 166. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Litoborský z Chlumu, příjmení staročeské rodiny vladycké, jež byla jednoho původu a erbu s Chlumy, Lacemboky a Sluzskými z Chlumu. Prvotním sídlem jejich byl hrad Chlum nad Nepřevážkou u Ml. Boleslavě a v XV. stol. nabyli Litoboře u Skalice, kdež seděl v l. 1433—1448 Václav a v l. 1464—1479 Jiřík. Současně seděl Jan z Chl. na Ratibořicích a držel také klášter Svaté Pole. Jiříkův snad syn byl Jan, jenž od r. 1502 drahně statkův kupoval a prodával, jsa pěkným jměním požehnán. Ok. r. 1505 koupil s bratrem Arnoštem Žirec, r. 1509 seděl na Sekeřicích, r. 1622 vyměnil si Jeřice za Milčeves. Později držel Hořice a ok. r. 1533 koupil Pecku s Novou vsí, pročež r. 1536 Hořice prodal. Do r. 1526 držel také Jenštein. Od r. 1518 býval jedním z hejtmanů zemských, v l. 1523—1525 nejv. písařem, 1530—1541 purkrabím kraje hradeckého a r. 1538 učiněn od králové Anny jejím podkomořím († kol. r. 1542, manž. Saloména z Vartenberka). Synové jeho Hašek, Jiří a Vilém (vlastně jen první) spravovali podkomořství do května r. 1543, prodali t. r. Pecku a přiznali se ke všem prodejím, k nimž se otec po shoření desk zemských přiznati měl. Jiřík zachoval si z otcovského jmění jediný Horní Újezd, jejž r. 1556 prodal, a Vilém zdědil po mateři Kříčov, který r. 1568 také prodal. Takto zbavivše se pozemských statků upadli v chudobu a vymřeli docela. Poslední připomíná se Jan L. z Chlumu (1580). Sčk.