Ottův slovník naučný/Lindov

Ottův slovník naučný
Lindos	Lindov	Lindova

Údaje o textu
Titulek:	Lindov
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 45. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Lindov: 1) L., ves v Čechách, viz Lindava 2).

2) L. (Lindava, něm. Lindau), město v bavor. vlád. obv. šváb., na sv. břehu Bodamského jezera, na želez. trati Mnichov-Lindov a Lindov-Feldkirch-Inšpruk, má 5629 ob. (1895), jest sídlem okres. soudu, vrch. celního úřadu, železničního ředitelství, má parníkové spojení s pobřežními místy na jezeře Bodamském, měst. knihovnu, museum, reálku, vyšší dívčí školu, četné spolky, čilý obchod rybářský a vývozní, průmysl pivovarnický, v okolí kvete sadařství. Ze starobylých budov vyniká renaissanční radnice, starobylá věž z dob římských (Heidenmauer) a j. – L. jest římské Castrum Tiberii, r. 1279 povýšeno na svob. město říšské, r. 1804 náleželo Rakousku a r. 1806 vráceno Bavorům. L. má název »město bezprostřední«. Srv. Boulan, Lindau vor Altem und jetzt (L., 1872).