Ottův slovník naučný/Lindemann

Ottův slovník naučný
Lindelöf	Lindemann	Lindemann-Frommel

Údaje o textu
Titulek:	Lindemann
Autor:	Václav Rosický, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 40–41. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Lindemann: 1) L. Eduard Eduardovič, hvězdář ruský (* 1842 v Nižním Novgorodě), dokončil filosoficko-mathematická studia na universitě derptské (nyní jurjevské) a vstoupil na hvězdárnu v Pulkově jako mimořádný astronom, r. 1876 jmenován byl tajemníkem a bibliotékářem t., později observátorem pulkovské observatoře. Zvláště vynikl v astrofotometrii a uveřejnil: Helligkeitsmessungen der Bessel'schen Pleyadensterne (Petrohr., 1884, astrofotometrem Zöllnerovým); Photometrische Bestimmung der Grössenklassen der Bonner Durchmusterung (Pulkova, 1889, výsledky práce 17leté); o měnlivé hvězdě V Cygni (»Bull.« akad. věd v Petrohr., 1886); o rovnici osobní při fotometr. přirovnávání hvězd (t., 1890) a j. v odborných časopisech (»Astr. Nachr.«). Jako knihovník vydal r. 1880: Librorum in bibliotheca Speculae Pulcovensis contentorum Catalogus systematicus (velmi cenný). Mimo to napsal některé populární stati astronomické v časopisech periodických. VRý.

2) L. Ferdinand, mathematik německý (* 1852 v Hannoveru). Studoval v Gotinkách a Erlankách, kde byl r. 1873 promovován, po té odebral se do Mnichova a r. 1875 zdržoval se v Londýně a v Paříži. R. 1877 habilitoval se ve Vircpurce a téhož roku jmenován mimoř. professorem ve Freiburce v Br., r. 1879 tamže řádným. R. 1883 byl povolán na universitu do Královce, r. 1893 do Mnichova, kde působí dosud. L. podal první exaktní důkaz o nemožnosti kvadratury kruhu a ukázal, opíraje se o předchozí práce Hermiteovy o funkci exponenciální, že číslo π nevykazuje žádné rovnice konečného stupně s celočíselnými koëfficienty, a pak řešení obecných algebraických rovnic pomocí funkcí transcendentních (»Nachrichten d. königl. Gesellschaft d. Wissenschaften«, Gotinky, 1884 a 1892). Také v publikacích mnichovské akademie, jejímž je členem, vydal několik rozprav, pak v »Mathem. Annalen«, »Bull. de la Société mathém. de France« a v »Berichte der Freiburger naturforschenden Gesellschaft« a napsal spis Untersuchungen über den Riemann-Kochschen Satz (Lipsko, 1879). Posléze vydal Clebschovy »Vorlesungen über Geometrie« (Lipsko, 1875—79, 2 sv.).