Ottův slovník naučný/Linaceae

Ottův slovník naučný
Lina	Linaceae	Linament

Údaje o textu
Titulek:	Linaceae
Autor:	Josef Dědeček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 35. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Lnovité

Linaceae, lnovité, čeleď rostlin 2děložných z řádu zobanitých (Gruinales), čítající 140 (dle jiného tříděni 90) druhů 1letých n. vytrvalých bylin, polokřův a křů většinou lysých, zřídka měkce chlupatých, zastoupených v mírném a mimotropickém pásmu obou polokoulí, zvláště však okolo Středozemního moře Listy jsou buď střídavé nebo vstřícné až přesleněné, jednoduché, přisedlé, někdy s malými, opadavými palisty. Pravidelné květy mají 5-, zřídka 4listý, vytrvalý kalich, 5–4plátečnou, opadavou korunu a 5 jednobratrých, protikališních, u zpodiny žlazou opatřených tyčinek plodných, s nimiž z pravidla střídá se, 5 jalových tyčinek vyvinutých v podobě zoubků. Svrchní pestík, složený z 5–4, zřídka 3 plodolistů, má tolikéž někdy u zpodiny srostlých čnělek a 2krát tolik pouzder, v nichž jest v plodu, tobolce, po 2 semenech Tato mají ve skrovném bílku přímý, dužnatý kel s plochými dělohami a nahoru obráceným kořínkem. L. obsahuji pouze 4 rody, z nichž Reinwardtia a Anisadenia jsou cizí, kdežto Linum a Radiola i po Čechách rostou. Děd.