Ottův slovník naučný/Libchava

Ottův slovník naučný
Libhošť	Libchava	Libchyně

Údaje o textu
Titulek:	Libchava
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 1027. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Libchavy
Související články ve Wikipedii: České Libchavy, Dolní Libchava, Dolní Libchavy, Horní Libchava, Horní Libchavy, Prostřední Libchavy

Libchava: 1) L. Česká^{[red 1]}, far. ves v Čechách, hejtm. Lanškroun, okr. a pš. Ústí n. O.; 149 d., 993 ob. č., 8 n. (1890), kostel sv. Víta (1350 pleb.), 3tř. šk., popl. dvůr, tkaní bavl. látek, mlýn. Na někdejší tvrzi seděl Petr Hrb ze Žamberka (1360—71), Jindřich z Brandýsa (1397—1415), po té brzy dostala se ke hradu Žampachu a v XVI. stol. ku Brandýsu. Zaniklá za války 30leté fara r. 1864 obnovena. — 2) L. Dolní (Nieder-Liebich), ves t., hejtm., okr. a pš. Čes. Lípa, fara Libchava Horní; 143 d., 748 ob. n. (1890), 2tř. šk., několik cihelen. — 3) L.^{[red 2]} Dolní, též Německá, Libchavy D. (Nieder-Lichwe), far. ves t. při Tiché Orlici, hejtm. Lanškroun, okr. a pš. Ústí n. O.; 150 d., 40 obyv. č., 1062 n. (1890), kostel sv. Mikuláše (1384 far.) z r. 1802, 5tř. šk., popl. dvůr se zámečkem, mlýn, tkalcovství. Kdysi stávala tu tvrz, na níž seděli jenom čeští panští rodové, z nichž r. 1624 koupila L-vu D. Maří Magd. Trčková z Lobkovic, od níž za nedlouho odprodána k Lanškrounu. — 4) L. Horní^{[red 3]} (Ober-Lichwe), ves t., hejtm. Lanškroun, okr. a pš. Ústí n. O., fara Libchava Dolní; 130 d., 31 ob. č., (1890), popl. dvůr, mlýn, tkalcovství a samota Myší Díra. Albrecht z Bubna vystavěl zde v XVI. st. tvrz, jež i se statkem v XVII. st. připojena k Dol. Libchavě. — 5) L. Horní i Hořejší, Liběchov, ve XIV. st. Chotohošť (Ober-Liebich), far. ves t., hejtm., okr. a pš. Čes. Lípa; 194 d., 934 obyv. n. (1890), kostel sv. Jakuba Vět. (ve XIV. stol. far.), 3tř. šk., mlýn. Nadač. panství zaujímá 1075.8 ha; náleží k němu zámek z r. 1574 s kaplí a parkem, dvůr, pivovar, cihelna, dvory: »Benešovský« Horní a Prostřední, jest majetek řádu maltézského v Praze. Poč. XV. st. ves rozdělena na 2 části, z nichž na jedné seděli Kouskové z Libchavy, ok. r. 1523 jmenuje se tu Smil z Vlněvsi, r. 1544 držena k panství kamenickému. R. 1574 postavil tu Jindřich z Vartemberka zámek, ale r. 1611 odprodal zboží hornolibchavské i se zámkem Dorotě Berkové, od níž je koupil (1614) Jindřich Pencík z Pencíku. Tento vedle král. výpovědi, poněvadž se účastnil odboje stavů českých, odsouzen ke ztrátě třetiny jmění. Za pokutu ujat statek jeho L. H., k němuž náležela tvrz a ves s podacím kostelním, mlýnem, ovčínem, pivovarem a dvorem popl. a okolními všemi, a prodán (1623) Vilémovi Vratislavovi hr. z Mitrovic, velkopřevoru řádu maltézského. Stavba nynějšího kostela jest z r. 1809. — 6) L. Prostřední^{[red 4]} (Mittel-Lichwe), ves t., hejtm. Lanškroun, okr. a pš. Ústí n. Orl., fara Dol. Libchava; 52 d., 2 obyv. č., 335 n. (1890), tkalcovství. Od L-vy České směrem k Tiché Orlici táhnou se údolím L. Horní, Prostřední a Dolní, tak že všechny 4 vesnice tvoří jednu přes 2 hod. dlouhou.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Dnes České Libchavy.
2. Dnes Dolní Libchavy.
3. Dnes Horní Libchavy.
4. Dnes Prostřední Libchavy.