Ottův slovník naučný/Lehner

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Lehner
Autor: Vojtěch Jaromír Nováček
Zdroj: Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 802—803. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Související: Autor:Ferdinand Josef Lehner
Heslo ve Wikipedii: Ferdinand Josef Lehner

Lehner Ferdinand Josef (* 6. čna 1837 v Rokycanech), vysvěcen byv r. 1862 na kněžství, byl kaplanem ve Stupně, Michli a v Praze a v l. 1865—1892 kooperátorem v Karlíně, od r. 1892 je farářem na Kr. Vinohradech. R. 1890 stal se papežským komořím, r. 1891 dopisujícím a r. 1895 mimořádným členem České Akademie a mimoř. členem Kr. české společnosti nauk. L. přilnul záhy k umění hudebnímu i výtvarnému a v obojím směru dodělal se pěkných výsledků. Již jako kaplan u sv. Havla v Praze, a tím usilovněji v Karlíně, zveleboval český zpěv kostelní, za kterýmžto účelem doplnil Kancionál Svatojanský vydáním Nešporních antifon. Zřídiv v Karlíně zvláštní školu pěveckou, počal pěstovati zpěv liturgický a za seznáním klassických skladeb slohu Palestrinova a chorálu gregoriánského podnikl několik cest do Řezna, Kolína na Rýně, Cách a Beuronu. Produkcemi své liturgické školy pěvecké a zejména provozováním osmihlasé mše Palestrinovy »Hodie Christus natus est« v jubilejním roce 900letého založení biskupství pražského (29. září 1873) za přítomnosti veškerého episkopátu českého a moravského a veškerého hudebního světa zjednal reformě posvátného zpěvu platnost a souhlas rozhodujících kruhů. Hned počátkem r. 1874 L. na obhájení zájmů reformačních počal vydávati časopis nejprve »Cecilie«, napotom »Cyrill« zvaný a řídil při Akademii křesťanské odbor hudební, jemuž byla přikázána péče o pěstování zpěvu církevního, z něhož r. 1880 vznikla »Obecná jednota cyrillská«, jíž dostalo se schválení nejen vládního, ale i všech ordinariátů v Čechách i na Moravě, jež získal L. osobní intervencí u všech biskupů. O rozkvět jednoty obecné pečoval L. zakládáním farních jednot (jichž je nyní 109), přednáškami a produkcemi v různých městech, jakož i sjezdy cyrillskými, jichž konáno 8 v Praze a několik na venkově. V dosavadních 26 ročnících »Cyrilla« uložena jest bohatá encyklopaedie odborných vědomostí o chorálu, polyfonii, kostelní písni české a jiných předmětech hudby posvátné, v přílohách hudebních vyšlo množství skladeb předních mistrů českých (Křížkovského, Skuherského, Hrušky, Foerstera, Cainera, Sychry, Zelinky, Nešvery a j.), mezi nimi 40 mší, několik set motett, litanií, nešpor. L. vydal též několikrát Mešní kancionál, Rorate nedělní, pondělní a úterní, troje litanie pro lid s příslušnými zpěvy k odpoledním službám božím a k vyzvání ministerstva kultu a vyučování uvázal se ve vydání zpěvníku pro české školy obecné a měšťanské. — Osvojiv si potřebné vědomosti odborné podrobnými studiemi a cestami za uměním po Německu, Hollandsku a Italii v l. 1868—77, založil L. r. 1875 časopis »Method«, věnovaný výtvarnému umění, v jehož prvních desíti ročnících seznamoval čtenářstvo hlavně s architekturou antickou, starokřesťanskou, byzantskou, románskou, gotickou a renaissanční, jakož i s některými odbory drobného umění pomocí hojných illustrací; v dalších (dosud celkem 26) ročnících uložena bohatá snůška materiálu k dějinám umění českého. Roku 1878 vydal Lehner s architektem A. Baumem illustrované Otázky archaeologické, jež v hojných exemplářích rozeslány za příčinou získání soupisu umělecké vlastivědy. Zkoumaje odpovědi na místě samém získal L. materiál pro své Dějiny umění českého, jejichž první čásť, v níž vylíčena nejstarší doba české vzdělanosti od X. do sklonku XII. stol., v rukopise k tisku úplně připravená vyjde co nejdříve ve dvou objemných dílech (I. architektura, II. plastika, malířství, drobné umění). Vedle toho připraven k vydání důležitý spis L-ův Česká škola malířská v XI. stol., již zjistil studiem 4 rukopisů ozdobených miniaturami, z nichž nejbohatší, t. zv. kodex Vyšehradský, co nejdříve vyjde z prostředků poskytnutých král. hlav. městem Prahou a městy Smíchovem, Karlínem a Král. Vinohrady. Lásku k umění snažil se L. osvědčovati slovem i skutkem. Od r. 1880 přednáší bohoslovcům pražského semináře o umění církevním a doplňuje nauku názorně uměleckými vycházkami po pražských kostelích postupem chronologickým. Konal též mnoho přednášek v Akademii křesťanské, v Kr. české společnosti nauk, v Historickém spolku, v Průmyslovém museu brněnském a jinde. Skutkem snažil se přispěti k rozkvětu českého umění téměř čtvrtstoletou činností v uměleckém odboru Akademie křesťanské, jehož je nyní předsedou, odkud za léta jejího trvání vyšla četná díla značné umělecké ceny, monumentální výzdobou karlínského chrámu nákladem 100.000 zl. převyšujícím, o níž nejpřednější mistři čeští pracovali, záchranou kláštera bl. Anežky Přemyslovny v Praze a součinností při stavbě a výzdobě četných kostelů v Čechách a na Moravě. Nk.[red 1]

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Ve 28. dílu byl k heslu Lehner uveřejněn dodatek, viz Lehner (dodatek).