Ottův slovník naučný/Legitimita

Ottův slovník naučný
Legitimisté	Legitimita	Legitimní

Údaje o textu
Titulek:	Legitimita
Autor:	neznámý
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. s. 795–796. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Legitimita

Legitimita (z lat.), zákonnost, správnost nějaké držby, nějakých nároků, poměrův atd. L-tou nazývá se často zákonný způsob, kterým panovník došel vlády a kterým vládu tuto vykonává i nadále. Osoba oprávněná k vládě na základě pravidel státní ústavy nazývá se legitimním panovníkem, kdežto osoba, která dosáhla vlády ústavním převratem, sluje usurpátorem, uchvatitelem vládní moci. V mezinárodních stycích pokládá se za řádného zástupce státu jen panovník legitimní, nikoli usurpátor. Výjimkou bývá však uznáván i usurpátor, nalézá-li se v rukou jeho trvalá moc. Politická zásada neuznávati usurpátora dotud, dokud zapuzený legitimní panovník nebo jeho potomci k nástupnictví povolaní žijí a práv svých nástupnických se nezřekli, nazývá se zásadou l-ty.