Ottův slovník naučný/Lefort

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Lefort
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 787–788. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Související články ve Wikipedii:
Лефорт, Франц Яковлевич (rusky)

Lefort Franc Jakovlevič, státník rus. (* 1656 v Genevě — † 1699 v Moskvě), pocházel ze zámožné rodiny kupecké a meškaje v Marseilli za obchodními záležitostmi vstoupil zde o své vůli k vojsku, pak meškal v Hollandsku a účastnil se válek s Francouzi, načež odebral se do Ruska s plukovníkem Frostenem, jenž najímal lidi do ruské služby. R. 1675 přistali v Archangelsku a po mnohých obtížích dovoleno jim přibyti do Moskvy. L. oženiv se s příbuznou Gordonovou stal se kapitánem a bojoval na Ukrajině proti Tatarům. Za carevny Sofie byl miláčkem knížete V. V. Golicyna a měl účastenství v krymských pochodech na Tatary (r. 1687 a 1689). Petr Veliký oblíbil si jej r. 1690 pro jeho odvahu a veselou mysl, načež L. nabyl velikého vlivu u dvora a vynikajících hodností, byl jmenován generálem, admirálem a plukovníkem prvního vybraného vojska. Pluk tento byl umístěn v nynější Lefortovské části Moskvy. Jako stálý a oddaný společník Petrův provázel ho na všech cestách k Perejaslavskému jezeru (1691—92), k Bílému moři (1693—94), na pochodech azovských (1695 a 1696) a j. Jeho vlivem Petr odhodlal se podniknouti cestu k evropským dvorům a v čelo poselství postaven byl L., jenž obmezil se však při tom na úkol repraesentační, kupuje pouze rozličné předměty a najímaje lidi do rus. služeb. Rovněž neměl význačného vlivu na vnitřní záležitosti. Srv. Basseville, Précis historique sur la vie de L. (1874, dílo přes některé omyly dosud cenné); Golikov, Istoričeskoje izobraženije žizni L-a i Gordona (Moskva, 1880, málo kritické); Heibig, Russische Günstlinge (2. vyd. 1883, rus. překlad „Rus. Starina“, 1886) a zejména Fosselt, Der General und Admiral F. L., sein Leben und seine Zeit (Petrohrad, 1866, přeceňující poněkud význam L-ův). Bibliografii ostatní viz v „Rus. Starině“ (1886).