Lanškroun (Landskron i Landeskron), město v Čechách, na malém potoku, 382 m n. m., při stanici Rak.-Uher. st. dráhy (Česká Třebová–L.); má 738 d., 184 ob. č., 5636 n. (1890), hejtmanství, okres, soud, finanč. stráž, cejch, úřad, četn. velitelství, poštu, telegraf, děkanský kostel sv. Václava, kostel sv. Anny z r. 1695, založený děkanem Václavem Frant. Čimbřichem, kostel sv. Maří Magd. z r. 1825, na náměstí velikou radnici s věži, 5tř. obec. a 3tř. měšť. šk. pro chl. a dív., průmysl, pokrač. a st. odb. šk. tkalcovskou, st. gymnasium, chudobinec (z r. 1687), nemocnici, spořitelnu a okres. hospodář. záložnu. Průmysl a obchod zastupuje: 5 cihelen, strojní zámečnictví, výroba hospodář. strojů, továrna na řetízky a bijouterní zboží, stát. továrna na tabák a doutníky, 6 mlýnů, továrna na lepenku, fabrikace papírových cívek pro přádelny, 3 továrny na obuv, koželužství, přádelna na vlnu, výroba vaty, 2 závody na sukna, 4 na výrobu bačkor, výroba jehel, knihtiskárna, vedle toho pilnikářství, soustružnictví, knoflikářství, kartáčnictví, síťařství, košikářstvi, provaznictví, kamennictví, výroba zboží pleteného, potiskování látek a po domácku obuvnictví, tkalcovství a soukennictví. Fid. panství L. s Lanšperkem zaujímá 5363 ha; náleží k němu zámek, dvůr, parostrojní pivovar a sladovna, majetek Jana kn. Liechtenšteina. Znak městský (obr. č. 2481.): v červeném štítě v prostředku zlatá koruna. Založení L-a spadá do časů Přemysla Otakara II., jak vysvítá z listiny z r. 1265 zachovalé. Ku konci XIII. stol. byl L. již samostatným zbožím, náležejícím ke koruně královské, jež ale r. 1292 dostalo se i s tvrzí Lanšperkem a některými okolními vesnicemi nově založenému klášteru zbraslavskému. Tento vyměnil (1358) panství toto za jiné bližší statky s biskupem litomyšlským. Biskup litomyšlský Petr Jelito, rodák z okolí lanškrounského, založil (1371) v L-ě klášter augustiniánský, jemuž daroval hojné statky jednak sám a jednak na císaři vyžádal. Ke klášteru později se svolením biskupa Alberta přenesena i fara lanškrounská, k čemuž i papež dal svolení. Za válek husitských seděl na L-ě Vilém Kostka z Postupic. V té době klášter zabrán stranou pod obojí; mniši utekli se do Olomouce a klášter na to brzy zpustl a později na zámek upraven. Zdeněk K. z P. vyprosil městu majestát na odbývání výroč. trhů, Bohuš a Jan K. z P. udělili (1493) městu právo ve branách mýto vybírati a z každého sudu v okolních hospodách vyčepovaného požadovati poplatek, roku 1507 darována městu odúmrť a Jan K. z P. slevil (1518) mu na platech šosovních. Dcera Jana K. z P., jediná dědička zboží lanškrounského, provdala se za Vojtěcha z Pernšteina, jemuž přinesla věnem také L. Za pánů z Pernšteina obdrželo město různá obdarování, zejména dovoleno bezdětným měšťanům o své pozůstalosti pořizovali a městu propůjčena výsada odbývati výroční trhy. Od r. 1548 drželi L. zástavně pánové z Boskovic. Za kr. Vladislava II. obdařeno město výsadou na míli cesty okolo města vybírati mýto. V l. 1570—80 vystavěna radnice. Za Pernšteinů vyskytuje se L. jako sídlo panství. Jan a Maxmilián bratří z P. prodali (1588) L. Adamu Felixovi st. Hrzánovi z Harasova, jenž opravil zdejší zámek, ale velice utiskoval měšťany, tak že docházelo k častým jejich odbojům a půtkám proti vrchnosti. Syn Adamův Zdeslav prodal (1620) panství lanškrounské Karlu z Liechtenšteina. Nový tento majetník L-a prohlásil předem, že městu všechny výsady a privileje budou ponechány, přistoupí-li měšťané opět k víře katolické. Na toto vyzvání přestoupila většina obyvatelstva ku katolictví; ale mnozí, věrni víře svých předků, vystěhovali se raději dobrovolně ze země. Za války 30leté utrpělo město mnoho škod a r. 1645 navštíveno velikým požárem. V L-ě narodil se slavný mathematik Marcus Marci. Okres, soud lanškrounský má na 306.97 km2 s 5329 d. 10.492 ob. c., 22.269 n.; z 32.809 přít. obyv. 31.076 katol., 1544 evang., 106 Ochranovských bratři, 83 židů; z těch 15.474 muž., 17.335 žen. Okres, hejtmanství lanškrounské obsahuje okres. soudy L. a Ústí n. Orl., zaujímá 533.61 km2, má 9313 d., 35.236 ob. č., 27.522 n.; z 62.845 přít. obyv. 60.922 katol., 1597 evang., 125 Ochr. bratří, 201 žid.; z těch 29.883 muž., 32.962 žen. (1890).