Ottův slovník naučný/Lípa (obce)

Ottův slovník naučný
Lípa	Lípa (obce)	Lipaemie

Údaje o textu
Titulek:	Lípa (obce)
Autor:	Vojtěch Jaromír Nováček, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 60-63. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70 PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Lípa
Související články ve Wikipedii: Česká Lípa, Krásná Lípa, Lípa (okres Havlíčkův Brod), Lípa (Všestary), Lípa nad Orlicí, Stará Lípa, Vysoká Lípa

Lípa: 1) L., ves v Čechách, hejtm., okr. a pš. Něm. Brod, fara Sv. Kříž; 61 d., 453 ob. č. (1890), 2tř. šk., lihovar, výroba droždí, mlýn zv. Hladový, myslivna a samoty Dvorce a Sračov. — 2) L., ves t., hejtm. a okr. Král. Hradec, fara a pš. Všestary; 34 d., 245 ob. č., 2 n. (1890). Stávala zde tvrz, po níž v XV. stol. nazývali se Trčkové, Salavové a Lipští z Lípy. R. 1540 koupil Lípu od Lipských z Lípy Mikuláš Bořek Dohalský z Dohalic a držel ji k Dohalicům. R. 1619 přikoupena ke Smiřicům. — 3) L., Linduška (Lindig), ves t., hejtm. a okr. Jáchymov, fara Hroznětín, pš. Merkelsgrün; 17 d., 93 ob. n. (1890), 1tř. šk. R. 1273 připomíná se mezi zbožím kláštera tepelského a zvala se »u Lípy«. — 4) L., Lípí, osada t. u Chotilska, hejtm. Příbram, okr. Dobříš, fara Živohoušť, pš. Nový Knín; 7 d., 49 ob. č. (1890). — 5) L., ves t. při pr. bř. Orlice, hejtm. Rychnov, okr. Kostelec n. O., fara a pš. Týniště n. Orl.; 84 d., 473 ob. č. (1890), 2tř. šk. a samota Halaburka. — 6) L. Česká (Lipý, Lipá, Böhmisch-Leipa), město t. na středním toku Ploučnice na obou březích této řeky, hlavní čásť na břehu pravém, na svahu vystupujícím směrem k severu až do výše 280 m n. m. Město čítá 810 domů téměř vesměs kamenných a jednopatrových, v jejichž středu leží prostranné pravidelné náměstí, z něhož směrem čtyř stran světových vycházejí čtyři hlavní ulice. Brány městské jsou sbourány, zdi a příkopy na mnohých místech zachovány. Obyv. má město 10.406, mezi nimi 305 Čechů a 560 Židů. L. je sídlem okr. hejtmanství, krajského a měst. deleg. okr. soudu, stát. zástupitelství, hlav. celního úřadu, kommissařství financ, stráže, berního úřadu, stát. pošty, telegrafu a telefonu, velitelství oddělení četnického atd.; má 5tř. šk. obec. (s několika pobočkami) pro chl. a dív. a 3tř. měšt. šk. dív., stát. vyšší gymnasium, stát. vyš. reálné školy, rolnickou a pokračovací školu, spořitelnu (založenou r. 1862), filiálku Eskomptní banky, veřejnou nemocnici a dva chudobince. Průmysl a obchod zastupuje: raffinerie skla, továrny na stroje, škrob, umělou klovatinu, sago, kostní moučku, 3 koželužny, 2 válc. mlýny, tkalcovny hedvábných sametů a stuh, výroba bavln, a lněn. látek, 2 přádelny na bavlnu, tiskárny kartounů, barvírny látek na turecké červeno, par. pila a šindelna, stavba pian a harmonií, plynárna (město osvětleno plynem). Živý je obchod s obilím, ovocem, kožemi a drůbeží, hlučné jsou trhy týdenní. Zde jest obchodní středisko sever. Čech. V okolí pěstuje se něco chmele. Fid. statek se dvorem, parostr. pivovarem a strojov. cihelnou drží dědicové Albrechta hr. Kounice. Mezi budovami vyniká kostel sv. Kříže zbudovaný r. 1389, klášterní chrám Všech svatých zal. Albrechtem z Valdšteina r. 1627 s klášterem augustiniánů, kostel Panny Marie, vystavěný r. 1710 na místě 300 let starého dřevěného kostelíka, gotický kostelík sv. Maří Majdaleny, radnice, gymnasium dostavěné r. 1882, budova reálních škol z r. 1870, starý zámek při Ploučnici, původní sídlo pánů z Lipého a oněch pánů Berků, kteří se psali z Dubé a Lipého. Státní dráha vede z Lípy pěti směry: do Litoměřic–Teplic, Mimoně–Liberce, do Prahy, Děčína–Podmokel a Warnsdorfu–Žitavy. Jako nejstarší držitel Lípy připomíná se Chval (1253—63), předek pánů z Lipého, jehož synové Jindřich a Čeněk rozdělili mezi sebe dědictví po otci a Lípu obdařili právem žitavským. V l. pol. XIV. stol. koupil Lípu Hynek Berka z Dubé († 1348), po němž následoval v držení města syn jeho Hynek († 1361); po něm dědili ji dva synové, oba Hynkové, z nichž starší ok. r. 1384 zemřel a mladší nejen svobody staré Lípy potvrdil, ale i nových milostí udělil. Od r. asi 1396 držel Lípu Hynek Hlaváč, po němž dědili ji strýcové jeho, Vilém z Ronova, který městu (1423) právo žitavské potvrdil, a Jan Berka. R. 1426 dobyli města Táboří a Sirotci a z větší části je vypálili. Hejtmanem stal se Jetřich Hlaváč Jestřebský z rodu Berků a po něm ok. r. 1433 Jan z Černína. Po válce husitské byl pánem Lípy Jindřich Berka, který r. 1457 vymohl městu majestát na výroč. trh. Týž zemřel po r. 1468 a dědili po něm synové Jaroslav, Jiří, Jan a Petr, kteří udělili městu r. 1471 některá práva, k nimž r. 1493 nová přičiněna. R. 1502 dělili Adam a Zdislav, synové Jaroslavovi, Jiřík, Václav, syn Janův, a Petr všecky statky na 4 díly, a na tolikéž dílů rozděleno i město. Synové Petrovi, Zikmund a Jiljí, r. 1532 dědictví po otci (rozhojněné o díl strýce Vartemberka k Rybnovu a později k Novému Zámku, ostatek náležel ke Sloupu. R. 1591 koupila Kunhuta Berková polovici zámku od Jana z Vartemberka, a tak zámek celý se čtvrtí města patřil ke Sloupu. R. 1609 vyženil tuto čásť Jan Abraham ze Solhauzu († 1617), jehož dědicem byl Volf Abraham. Jemu, jakož i Janovi Jiřímu z Vartemberka zabrány po povstání českém statky; Lípu, zámek i město celé, koupil Albrecht z Valdšteina a připojil k vévodství Fridlandskému. Po jeho smrti ponechána L. vdově jeho Isabele z Harrachu († 1654), jejíž dědičkou byla dcera Marie Alžběta provd. za Rudolfa z Kounic, jehož potomci (r. 1704 povýšení do stavu hraběcího) drží panství to podnes. Za války 30leté v l. 1639 a 1643 město vypleněno od Švédů. R. 1636 město získalo královským majestátem důležité svobody, jež potvrzeny od vrchnosti r. 1654. Záhy nastal spor s vrchností, který sice r. 1660 urovnán, ale rozličné nehody stíhaly město: r. 1680 zuřil tu mor, za válek s Prusy trpělo město mnoho od nepřátel, zvláště v l. 1744 a 1757; r. 1772 obyvatelstvo zase hustě mřelo a r. 1787 (6. října) vyšel oheň, při němž lehlo popelem 384 domů, také v květnu r. 1820 velká čásť města (519 d.) vyhořela. Od r. 1850, kdy stala se L. na krátký čas sídlem krajské vlády, město rychle rostlo a se zvelebovalo. Erb městský (vyobr. č. 2531.): modrý štít a u jeho zpodu trávník, na němž stojí stříbr. hradba ze štukoví vystavěná se stínkami a branou s mříží vytaženou. Za hradbou vynikají dvě okrouhlé věže, každá s oknem, podsebitím, cihelnou končitou střechou a zlat. makovicí. Mezi věžemi jest erb Lipský a Berkovský, totiž zl. štít se 2 černými ostrvami, helmicí s přikryvadly týchž barev a 2 ostrvami jako klenotem. Nk. — Okres. soud českolipský zaujímá 219.17 km², čítá 4093 d., 354 ob. č., 26.484 n.; z 26.942 přít. ob. 26.178 kat., 163 evang., 567 židů; z těch 12.895 muž., 14.047 žen. Okr. hejtmanství českolipské, obsahujíc okr. soudy: Hajda, L. Č. a Mimoň, má 710.86 km², 11.547 d., 1174 ob. č., 70.354 n.; ze 71.996 přít. obyv. 70.407 katol., 439 evang., 656 žid., 494 jiných; z těch 34.229 muž., 37.767 žen. (1890). — 7) L. Krásná (Schönlinde), průmysl, město t. při stan. Čes. sev. dr. (Bakov–GeorgsWalde–Ebersbach), v hejtm. a okr. rumburském; má 626 d., 2 obyv. č., 5131 n. (1890), far. kostel sv. Maří Magd. z r. 1754 (před r. 1361 far.), 5tř. obec. a 3tř. měšť. šk., stát. odbor. šk. přádelnickou (punčochářskou), obec. nemocnici, četn. stan., stát. poštu, telegr., měst. spořitelnu, továrny na knoflíky, hedváb., bavln., lněné a trikotové zboží, punčochy, niti a soukenné střevíce, koželužnu, parostr. pivovar, 3 mlýny, 2 pily a několik četně navštívených výroč. trhů. L. K. byla ještě v XVIII. stol. vsí. R. 1731 povýšena na městečko, při čemž jí udělen erb (vyobr. č. 2532.): v stříbrném štítě na zpodu zelený trávník, na němž dvě lípy přirozené barvy. Nad štítem z otevřené helmice vyniká bohyně spravedlnosti se zastřenýma očima, držíc v levici vážky, v pravici meč. Štít ozdoben přikryvadly červené a stříbrné barvy. Ves původně příslušela ke hradu Tolšteinu, když pak od něho odprodána (1573) bratřím z Vartemberka, přivtělena k panství českokamenickému. O rozkvět zdejšího pokročilého textilního průmyslu získal si již v minulém století velikých zásluh Filip Josef hrabě Kinský. Rychlý vzrůst městečka vystavěním velkolepých průmyslových závodů od r. 1864 byl příčinou, že r. 1870 L. Krásná povýšena na město. — 8) L. Krásná Nová (Neu-Sch.), osada t. u Krásné Lípy; 7 d., 33 obyv. n. (1890). — 9) L. Stará, Lipé Staré (Alt-Leipa), osada t. u Čes. Lípy, hejtm., okr., fara a pš.,Čes. Lípa; 52 d., 319 ob. n. (1890), zastávka Ústecko-teplické dráhy (Čes. Lípa–Mimoň). — 10) L. Vysoká (Hohen-Leipa), ves t. na výšině, hejtm. Děčín, okr. Čes. Kamenice, fara a pš. Jetřichovice; 111 d., 511 ob. n. (1890), 1tř. šk., popl. dvůr a na blízké hoře lovecký zámeček, vystavěný v minulém stol. Blíže vsi ohromný pískovcový balvan s mnohými slujemi, jemuž lid říká »loupežnická tvrz«. Ves příslušela ke hradu Ostrému, potom k Schauenšteinu, v XVI. st. k Děčínu, od něhož odprodána ke zboží českokamenickému. 11) L., ves na Moravě, v údolí řeky Dřevnice, hejtm. Holešov, okr. Vyzovice, fara a pš. Želechovice; 122 d., 658 ob. č. (1890), 2tř. šk. R. 1261 daroval Lípu Vilém z Hustopeč klášteru smilheimskému ve Vyzovicích.