Ottův slovník naučný/Lín

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Lín
Autor: František Bayer
Zdroj: Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 34–35. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Lín obecný

Lín (Tinca vulgaris Val., viz tab. u hesla Kaprovité ryby, obr. 5.), ryba měkkoploutvá z čeledi kaprovitých (Cyprinidae), jediný druh svého rodu (Tinca Cuv.). Tělo mívá délku 20–50 cm, trup jest zavalitý, málo se stran smačklý; ve tlusté a slizké kůži vězí drobné šupiny. Ústa jsou právě na předním konci hlavy a mají u koutků po krátkém vousku. Tlusté ploutve jsou na okrajích zaokrouhleny; jen ocasní jest mělce vykrojena. Na kostech požerákových jest po jediné řadě zubů požerákových (5 a 4, zřídka 5 a 5) s korunkami rozšířenými, opatřenými ryhou na ploše žvýkací a pod ní háčkem. Barva těla bývá různá, na hřbetě nejčastěji olivová nebo tmavozelená, s leskem kovovým, na bocích a na břiše světlejší; ploutve sudé jsou nahnědlé, liché tmavé, trochu nazelenalé nebo do modra. Odrůda l. zlatý (T. chrysitis, aurata Cuv.) má větší a tenči šupiny, tenké ploutve a barvu po všem těle zlatožlutou nebo narudlou, s temnějšími skvrnami: rty jsou růžové. L. jest domovem všude v Evropě od jižní Italie až do středního Švédska; obývá nejraději u dna vod tichých, bahnitých, tedy rybníků, jezer, mrtvých ramen řek i bažin, často ve vodě, kde by jiná ryba žíti nedovedla. Zimu prospí, v bahně jsa ukryt. Masa dosti chutného užívají zejména k úpravě chutné polévky rybí. L-i trou se v měsících jarních, od března po červenec; u nás přikázáno jich šetřiti od 1. května až do konce července. Br.