Ottův slovník naučný/Lány

Ottův slovník naučný
Lanuvium	Lány	Lányi

Údaje o textu
Titulek:	Lány
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 616. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Lány
Související články ve Wikipedii: Lány (Červené Janovice), Lány (Kostomlaty nad Labem), Lány (Lázně Bělohrad), Lány (Lednicko-valtický areál), Lány (Litomyšl), Lány (okres Havlíčkův Brod), Lány (okres Chrudim), Lány (okres Kladno), Lány (Svitavy), Lány na Důlku, Lány u Dašic, Nové Lány, Staré Lány

Lány: 1) L., osada v Čechách u Vilémovic, hejtm. a okr. Kut. Hora, fara a pš. Červené Janovice; 11 d., 43 ob. č. (1890), mlýn a samota Turovec. — 2) L., ves t., hejtm. a okr. Chotěboř, fara a pš. Libice; 32 d., 244 ob. č. (1890), popl. dvůr JUDra Fr. L. Riegra, mlýn, na blízku samota Suchá a hájovna »Na stráni«. — 3) L., ves t., hejtm. a okr. Chrudim, fara Morašice, pš. Heřm. Městec; 64 d., 487 ob. č. (1890), mlýn Bořetice a samota Kozojedy (v. t. 1). — 4) L., ves t., hejtm. Jičín, okr. N. Paka, fara a pš. Bělohrad; 78 d., 476 ob. č. (1890), 2tř. šk., mlýn. — 5) L., ves t., hejtm., okr., fara a pš. Litomyšl; 64 d., 616 ob. č. (1890), mlýn. Ves nyní souvisí s Litomyšlí. Někdy byl zde panský dvůr. — 6) L., ves t., hejtm. Poděbrady, okr. Nymburk, fara a pš. Vel. Kostomlaty; 47 d., 340 ob. č. (1890), mlýn. Patřívaly ke zboží kostomlatskému, s nímž dostaly se k Lysé. Kol. r. 1758 připomíná se tu sekta Adamitů. — 7) L., far. ves t., hejtm. Slané, okr. Strašecí Nové; 117 d., 971 ob. č., 5 n. (1890), kostel Jména Ježíš, 3tř. šk., četnická stanice, pš., telegraf, stanice Buštěhradské dráhy (Praha–Cheb), kamenouhel. doly, lovecký zámek, dvůr, lihovar zv. Slovanky, obora s vysokou zvěří náleží Max. kn. Fürstenberkovi. K Lánům přísluší Nový Dvůr, hájovna Klíčava, Píně (myslivna), Pustá Dobrá (někdy tvrz, nyní myslivna při oboře), Ploskov (hájovna a myslivna) a Dvůr Šubertův. Za letní doby bývají L. pro svůj příjemný pobyt hojně turisty navštěvovány. Lovecký zámek stával již za Rudolfa II., v XVIII. stol. od Marie Anny kn. Fürstenberkové přestavěn a r. 1825 o jedno poschodí zvýšen. Ku konci XIV. stol. připomíná se tu vladyčí sedění, později tu vystavěna tvrz, do níž přeneseno sídlo statku stochovského. Bratři Zejdlicové ze Šenfeldu prodali (1581) L. Jiříku Bořitovi z Martinic. Tento je za nedlouho prodal Rudolfovi II., za něhož tvrz přestavěna na sídlo královské. R. 1750 zřízena tu zámecká kaple, r. 1780 lokalie, jež r. 1857 povýšena na faru. — 8) L. u Dašic, ves t. nad Loučnou, hejtm. a okr. Pardubice, fara a pš. Dašice; 42 d., 320 ob. č., 7 n. (1890), 2tř. šk.— 9) L. Dlouhé, na Důlku nebo u Krchleb, far. ves t., hejtm., okr. a pš. Pardubice; 46 d., 396 ob. č. (1890), kostel sv. Jana Nep., 2tř. šk., mlýn. R. 1488 zastaveny L. od knížat Minstrberských Václavu Žehušickému z Nestajova i s krčmou na Důlku a r. 1491 připojeny k panství pardubickému. R. 1787 postaven tu dřevěný kostel, jejž r. 1798 velký vítr porazil, načež r. 1802 postaven nynější kostel a r. 1855 zřízena fara. (Srv. »Pam. arch.«, X., 753.) — 10) L. Horní, osada t. u Lán, hejt. Jičín, okr. N. Paka, fara a pš. Bělohrad; 8 d., 53 ob. č. (1890). — 11) L. Nové, osada t. u Benčic, hejtm. a okr. Tábor, fara a pš. Malešice; 12 d., 70 ob. č. (1890). — 12) L. Staré, osada t. u Benčic; 8 d., 68 ob. č. (1890).