Ottův slovník naučný/Kunratice

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Kunratice
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 373–374. Národní knihovna České republiky
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Kunratice
Související články ve Wikipedii:
Kundratice (Hartmanice), Kundratice (Košťálov), Kundratice (okres Žďár nad Sázavou), Kundratice (Přimda), Kundratice (Rozsochy), Kundratice (Vysoká Pec), Kundratice (Žiželice), Kunratice (Praha), Kunratice (Šluknov), Kunratice u Cvikova, Lázně Kundratice

Kunratice, Kundratice: 1) K., ves v Čechách, hejm. N. Bydžov, okres Chlumec n. C., fara a pš. Žiželice; 22 d., 118 ob. č. (1890). Připomínají se r. 1299 při panství žiželickém.

2) K. (Kuwiersdorf), ves t. na úpatí Hor Krušných, hejtm. Chomútov, okr. Jirkov, fara Novosedly, pš. Jezeř (Eisenberk); 104 d., 576 ob. n. (1890), 3tř. šk., ložiska hněd. uhlí, 3 mlýny a panská obora s myslivnou. Na tvrzi seděli (r. 1383) manové, příslušní k hradu Borku, k němuž byly K. v XVI. stol. nadobro připojeny. — 3) K. (Kunnersdorf), far. ves t., hejtm. Jablonné, okr. Cvikov; 379 d., 2018 ob. n. (1890), kostel Pozdviž. sv. Kříže (1366 far.), 5tř. šk., pš., spořitelní spolek, papírna, cihelna a značný průmysl plátenický. Již r. 1350 připomíná se tu tvrz, na níž seděl (1358) Hanuš Pancíř ze Smojova a po něm jeho synové. Před r. 1391 koupili K. Berkové a v XV. stol. příslušely k Milšteinu. Po zaniknutí fary zřízena (1787) tu lokalie, r. 1851 povýšena na faru. Kostel v l. 1680 a 1832—33 přestavován. — 4) K., ves t., hejtm., okr. a pš. Jilemnice, fara Mříčná; 133 d., 882 ob. č. (1890), 2tř. šk., 2 mlýny, tkalcovství. — 5) K. (Kunnersdorf), ves t. nad Ploučnicí, hejtm. Č. Lípa, okr. Mimoň, fara a pš. Osečná; 124 d., 689 ob. n. (1890), tkalcovství a na blízku rozsáhlé rašeliniště. — 6) K., osada t., hejtm. Strakonice, okr. Volyně, fara a pš. Stachy; 6 d., 71 ob. č. (1890). — 7) K., Korutice (Kundratitz), ves t., hejtm. Sušice, okr. a pš. Hartmanice, fara Mouřenec; 52 d., 348 ob. n. (1890), 2 mlýny. Alodiální statek (215.22 ha) se zámečkem, dvorem, pivovarem a mlýnem dra Ed. Herbsta. Původně byly K. z části majetkem Dlouhoveských z Dlouhé Vsi a z části příslušely ke hradu velhartickému, později k jiným zbožím. V XVII. stol. staly se samostatným zbožím a drželi je (1644) Šofmanové z Hemrlesu, Adam Koc z Dobrže (1684), Vilém Alex. Běšín z Běšin, Marie Fr. hr. Kolovratová-Novohradská (1702), Karel sv. p. Villani (1790), z jehož následníků Karel vystavěl nyn. zámek s kaplí sv. Antonína Pad., r. 1861 Vilibald Huttary, r. 1866 Karel rytíř Steffek. Srv. J. A. Gabriel, Král. m. Sušice a jeho okolí (Praha, 1868). — 8) K. (Kunnersdorf), ves t., hejtm., okr. a pš. Šluknov, fara Šluknov (částečně Zeidler); 84 d., 611 ob. n. (1890), 1tř. šk., 3 mlýny, 2 pily, plátenictví. — 9) K., Kundratice, Kondratec (Kondratitz), ves t., hejtm. Tachov, okr. Přimda, fara Stráž, pš. Novoměstí; 41 d., 186 ob. n. (1890), kaple. — 10) K., ves t., hejtm. Třeboň, okr., fara a pš. Veselí nad L.; 21 d., 128 ob. č. (1890). — 11) K., far. ves t. v hejtm. a okr. král.-vinohradském; má 109 d., 974 ob. č., 2 n. (1890), kostel sv. Jakuba (ve XIV. stol. far.), 5tř. šk., pš., četn. stan., 2 cihelny, mlýn. Alod. panství K. se Šeberovem a Hrnčířemi (944 ha) se zámkem, dvorem, pivovarem drží Ludvík sv. p. Korb z Weidenheimu. Samoty: Betaň, Zelené domky a Kunratický mlýn, výletní místo Pražanů. Na již. straně K-ic rozsáhlá bažantnice a myslivna a v nejbližším okolí několik rybníků, z nichž největší »Šeberák«, z něhož vytéká Kunratický potok. Zaniklá fara obnovena (1736) i s kostelem nově vystavěným. V lese kunratickém stával poutnický kostelíček sv. Jana Nep., který r. 1787 zrušen a časem zničen, tak že jen pískovcová socha sv. Jana Nep. připomíná jeho památku. Jméno K. uvádí se po prvé r. 1287. Ok. r. 1336 držel tvrz a ves K. se vším příslušenstvím pražský měšťan Velfl Frenclin, po něm tu seděla rodina pražská Bohuslaviců, která zároveň vykonávala podací při zdejším kostele. R. 1407 koupil K. král Václav, jenž tu na návrší v kunr. lese počal stavěti (1410) Nový hrad či Wenzelstein, na němž také r. 1419 zemřel. Potom tu sídlila nějakou dobu královna Žofie. R. 142 byl hrad Pražany zbořen, tak že na naše doby jen nepatrné rozvaliny připomínají jeho jméno. Potom drželi kunr. zboží zápisně od cís. Sigmunda pánové z Rabí, r. 1530 Václav Zima z Novosedel, dále r. 1541 Hysrlové z Chodův, r. 1602 Jos. Pražan, jenž byl předkem Vořikovských z Kunratic, r. 1616 Petr sv. p. z Libenthalu, r. 1622 Offka Gryspeková, roz z Bubna a Kunratic, r. 1665 Maxmilián Malovec z Malovic, r. 1671—99 Čabeličtí ze Soutic, hrabata z Goltze, r. 1794 Jos. hr. Defour z Monta Adienville, r. 1795 hrabě Clam-Martinic, od něhož je koupil r. 1801 Antonín Korb ryt. z Weidenheimu. Srv. Politický okres vinohradský (1898, str. 116).

12) K., ves na Moravě, hejtm. a okr. Vel. Meziříčí, fara a pš. Křížanov; 58 d., 319 ob. č. (1890), mlýn »Podhrází«. — 13) K., ves t., hejtm. N. Město, okr. a pš. Bystřice u N. Města, fara Rozsochy; 42 d., 227 ob. č. (1890).