Ottův slovník naučný/Kresl z Kvaltenberka

Ottův slovník naučný
Křeslice	Kresl z Kvaltenberka	Kresoly

Údaje o textu
Titulek:	Kresl z Kvaltenberka
Autor:	August Sedláček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 131. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Kresl z Kvaltenberka (vlastně Kressl von Qualtenberg), jméno erbovní rodiny, která pocházela z Jihlavy, kde Šebestián byl v povinnostech konšelských. Synové jeho Zachariáš, Matouš a Tobiáš majestátem daným 20. led. 1593 erbem a heslem obdařeni. Potomek jednoho z nich Zachariáš konal služby vojenské za třicetileté války, byl r. 1662 hejtmanem na Hluboké (před tím purkrabím na Třeboni), pak na Pardubicích a Smrkovicích a konečně se usadil v Sušici. Z manž. Anny Skálovny ze Zhoře měl syny Frant. Karla a Jindřicha Václava. Onen slouživ v c. k. vojště proti Francouzům vyženil s Rozinou Annou Vencelovnou z Buchova (asi 1680) statek Třebušín u Litoměřic. Protože on a bratr jeho (slouže při vyslanectví v Anglii a Dánsku a ve vojště) platné služby konali, povýšeni majestátem 17. srp. 1693 daným do rytířského stavu starožitných rodů. Frant. Karel měl syny Frant. Karla a Jana Jaroslava. Tento držel Třebušín, ale zemřel bezdětek, Frant. Karel držel Kámen a Sezemice a ženat byl s Josefou Lidmilou z Přichovic († 1735), která mu darovala několik synů a dcer. Zemřel r. 1741. Mladší jeho syn Jan oddal se vojenství, starší Frant. Karel jsa nejznamenitějším členem rodu svého oddal se službám státním a potřebován byl při kommissi pomezní, consessu delegato a k vyřizování obchodních a celních věcí. R. 1754 stal se prvním ředitelem studií právnických na pražské universitě. Pro své zásluhy byl jmenován c. k. radou a majestátem z 15. září 1760 i s bratrem svým přijat do panského stavu král. Čes. Potom jmenován tajným radou při dvorské kanceláři, vzat do státní rady, kde pracoval v obchodních a školních záležitostech. Cis. Josefovi II. platně sloužil jsa výborným nástrojem při zavádění jeho oprav, zejména při novém robotním a kontribučenském zřízení. Jsa toho rodu poslední, zemřel r. 1801 odkázav jmění své manželce Josefině Strakovně z Nedabylic do života, ale poněvadž r. 1802 zemřela, dostalo se příbuznému Frant. Karlovi sv. p. Puteani. Sčk.