Ottův slovník naučný/Krepna

Ottův slovník naučný
Křeplice	Krepna	Krepon

Údaje o textu
Titulek:	Krepna
Autor:	Jindřich Fialka
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. s. 127. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Krepna slove přístroj, kterým se kámen na své patřičné místo do zdi usazuje. Je-li tesaný kámen příliš veliký anebo nelze-li ho při osazování pro nedostatek místa pouze rukama v jeho místo uložili, použije se k-ny. K. skládá se ze dvou nebo ze tří dílů, které se postaví jednotlivě do jamky v kamenu vytesané, jež dole jest širší než nahoře, a spojují se nahoře závlačkou složenou ze šroubu a oka, jak to ve vyobr. č. 2376. u hořejší k-ny jest naznačeno. Je-li totiž k. třídílná, jsou její dva postranní díly a a b tak klínovitě sříznuty, aby, když jeden jest do jamky úplně ponořen, druhý ještě hořejším zbylým otvorem jamky se po prvním dolů mohl sesouvnouti. Když se tak stalo, vloží se mezi oba klínové díly díl třetí c, který jest v profilu obdélníkový, načež otvory ve všech dílech upravenými se prosadí závlačka Z, na kterou se příslušné oko o navlékne a všechny mezery, které po vložení k-ny do jamky zůstanou prázdné, se obsypou suchým drobným pískem. Tato k. slove dvojitá nebo veliká. Na k-nu lze potom provaz upevniti a jeřábem kámen buď do výšky vytáhnouti neb i do hloubky spustiti. Když kámen konečně na své místo jest zasazen, vyndá se z něho k. po kusech a přistoupí se ku kamenu druhému. Pro menší kvádry může se použíti k-ny, která jest v témž obrazu dole naznačena; ta jest dvoudílná a slove jednoduchá nebo malá. Otvor pro k-nu musí býti vždy v tížnici kamene vysekán. Kámen sprostí se k-ny tím způsobem, že po odvázání provazu se tato poněkud oklepá, načež se šroub s okem odebéře, střední díl nebo u jednoduché k-ny skobovitá část se vytáhne a ostatní díly se již snadno vyjmou. Fka.