Ottův slovník naučný/Krak

Ottův slovník naučný
Krajverší	Krak	Krakatau

Údaje o textu
Titulek:	Krak
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. s. 28-29. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Krak (kníže)

Krak, jméno předhistorického knížete polského. Dle nejstarší formy pověsti o K-ovi dochované u Kadłubka (Gallus o K-ovi se nezmiňuje) byl K. zvolen od Poláků knížetem za válek, které Polané prý v Karinthii vedli s Římany, dal zemi řád a zákony a zahubil spolu se svými dvěma syny lítou saň sužující obyvatelstvo. Jemu ke cti založen hrad Krakov (nazván tak prý dle krákání krkavců). Ze synů jeho zavraždil mladší, jménem rovněž K., bratra svého a zmocnil se vlády, byl však vypuzen do vyhnanství. Dcerou staršího K-a byla Vanda (v. t.). Pověst o K-ovi, jež pozdějšími kronikáři všelijak byla obměňována, jest patrně původu chorvatského (Chorvati v Malopolsku), ale jest tou měrou prosycena živly mythologickými, že naprosto nelze dobrati se jádra historického. Pravděpodobným zůstává pouze, že žil v Malopolsku nějaký kníže jménem K. a že s jeho jménem souvisí jméno města Krakova.