Ottův slovník naučný/Kraň

Ottův slovník naučný
Kran	Kraň	Kranach

Údaje o textu
Titulek:	Kraň
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 67. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Související články ve Wikipedii: Kranj

Kraň (slovin. Kranj, něm. Krainburg), hl. město okr. hejtmanství t. jm. v Krajině, stanice dráhy Terbiž (Tarvis)-Lublaň, na srázném břehu při vtoku Kokry do Sávy, má pš., telegr., faru, soud, pokračovací průmyslovou školu, 2 nár. školy a 2062 obyv. (1940 Slovin., 82 Něm., 6 jin.) kat. (1 evang.). Za Karlovců byla K. vedle Lublaně jediným místem určeným pro krále, by tu soudili a vyřizovali veřejné záležitosti. Na poč. IX. stol. založen byl v K-ni kostel vlivem učeného patriarchy aquilejského Paulina. R. 1414 potvrdil vévoda Arnošt Železný měšťanům privilegia a dovolil jim (1423) voliti si soudce. R. 1442 zmocnil se K-ně vévoda Albrecht s Oldřichem Cilským, avšak Hartmann z Thurnu města opět brzy dobyl. Ku konci XVI. stol. za reformace působil v K-ni praedikant Bartoloměj Knaffel, který byv vypovězen odešel do Eggu, kam i měšťané za ním chodili. Když tak činili i přes zákaz vlády, byli přísně potrestáni. Soudce Jan Junauer byl úřadu svého zbaven a vězněn, ale brzy zase od měšťanů protestantských, kteří v radě měli většinu, dosazen (podobně i učitel Dax). Ale protireformace zavedla za krátko bývalé řády církevní. Za válek Napoleonských stalo se i okolí K-ně jevištěm bojů mezi vojsky cís. a Francouzi. K. bývala vždy sídlem ruchu obchodního; v naší době kvete tu hlavně výroba řešet z koňských žíní. — Okresní hejtmanství kraňské má 52.625 obyv. národnosti slovin., mezi nimi pouze 135 Němců.