Ottův slovník naučný/Kotouč (vrch)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Kotouč
Autor: Matouš Václavek
Zdroj: Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 986. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Kotouč (Štramberk)

Kotouč, vrch asi 550 m vys. u města Štramberka na Moravě. Je složen ze samého vápence (jurského), do něhož vyhlodáno působením vody mnoho děr a jeskyň s překrásnými krápníky. V jeskyních těch, zejména v Šipce, nalezlo se mnoho kostí předpotopních zvířat: mamuta, nosorožce, tura, lva, hyény, medvěda a j. Mimo to nalezeny tam (prof. K. J. Maškou) střepy hliněných nádob, nástroje kamenné, rukou lidskou urobené, a dolní čelisť člověčí se třemi předními zuby. Zajímavé nálezy svědčí, že před mnoha tisíci léty jeskyně kotoučské hostily člověka, který nástroje z kamene (pazourku) a kostí zvířecích vyráběl dosti uměle. K. slyne i historickou událostí, a to z doby záplavy tatarské r. 1241. Když silné oddělení přivalilo se i do krajiny štramberské, lid utíkal se všech stran na témě K-e a ukryv zde v jeskyních skrovný majetek, zatarasoval se, aby se mohl brániti nepříteli. Tataři přirazili v nesčíslném množství a položivše se kolem K-e táborem, jehož největší čásť byla pod záp. strání vrchu v údolí mezi Ženklavou a kostelíkem závěšickým, počali se chystati na křesťany; ale ti srdnatě odráželi útoky nepřátel. Na den Na nebe vstoupení Páně chystali se Tataři ke hlavnímu útoku, kdy křesťané počali již v obraně proti přesile umdlévati. Ale večer před samým svátkem přihnala se silná bouře s nesmírným lijavcem a srdnatější obhájci za hrozné noci té pustili se tajnou stezkou k nedaleké Ženklavě, kdež veliký rybník protrhli, tak že vodstvo jeho, lijákem zesílené, veškeren tábor tatarský zaplavilo. Když počalo svítati, spatřili křesťané jen mrtvoly tatarské plovati po okolí. Krajina štramberská byla zachráněna. Na paměť zachránění křesťanů postaveny na temeni K-e kříže a kaple, později zbudovány tam dva kostely, které však po čase zrušeny. R. 1823 postaven tam kamenný jehlanec s křížem, který dne 10. čna 1883 bleskem zbořen; ale ještě t. r. v říjnu vztyčen tu kříž, jenž na ochranu proti blesku opatřen hromosvodem. Kříž postaven blíže závratného srázu na straně severní, od něhož je rozkošná vyhlídka na krajinu kravařskou a na hory valašské. V den Na nebe vst. Páně pospíchají sem poutníci ze širého okolí. Tu prodávají se také perníkové uši, „uši štramberské“, prý na památku, že Tataři usekávali zajatým a ubitým křesťanům uši posílajíce je jako trofeje svému velikému chánovi. — Po 30leté válce, když katol. víra opět zavedena ve zdejším okolí, vystavěli jesuité, tehdejší páni Nového Jičína i Štramberka, až z Jičína křížovou cestu na K., jejíž některé kaple posud na polích lze viděti. V ty doby pojmenována hora „horou Olivetskou“ a potok pod ní „Cedronem“, kteréž názvy u lidu namnoze posud se udržují. — Na jižní straně K-e jsou lomy vápenné, k nimž vede železnice ze Studénky přes Příbor. Témě u kříže je holé, opodál stojí několik borovic a bříz, ostatek temene je bory, buď smrky nebo jedlemi, zalesněn. Stráň jeho východní a jižní jsou holá, bílá skaliska, srázností až závrať budící. Celé témě, jež se od východu k západu zvyšuje, je asi 800 m dlouhé a od jihu k severu 300 m široké. V děrách a jeskyních jsou prý poklady, jež hlídají čtveračiví šotkové. (Viz K. J. Maškovy výzkumy na K-i: Časop. Mus. spolku Olom. I., 15 n.; II. 27; III. 57 n., pak M. Václavkovo „Markr. Mor.“ II. č. str. 101.) Vck.