Ottův slovník naučný/Kosa

Ottův slovník naučný
Kós	Kosa	Kosač

Údaje o textu
Titulek:	Kosa
Autor:	Bořivoj Brož
Zdroj:	Ottův slovník naučný: Čtrnáctý díl. Praha: J. Otto, 1899. S. 911. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Kosa

Kosa, nástroj na kosení, sekání obilí, trávy a j. pícních rostlin. Hlavní součástky jsou: zahnutý ocelový nůž č. kosa, jenž pomocí oka nasazen a upevněn jest na násadě zv. kosiště s 2 rukojetmi (na konci a uprostřed). Aby obilí při kosení znenáhla a pěkně v řadách se kladlo, jest kosiště na konci opatřeno hrabicí. Význačné známky dobré kosy jsou: pěkný hladký vzhled, jasný zvuk, malá váha, seknutím do kovaného hřebu po škodí se hřeb, nikoliv k., dále snese ohnutí tlakem o 7—10 cm a přestane-li tento působiti, nabývá ihned původního tvaru. Jsou dva druhy kos: první vyrábí se z lité oceli a nabývá ostří pouze broušením, čímž delším upotřebením ubývá na šířce; druhý nabývá ostří vyklepáním ručním kladívkem na koníku (třínohá stolička s kovadlinkou babka zv.) a doostří se ručním brouskem. Vyrábí se ze dvou druhů oceli a sice hřbet ze špatnější a ostří z nejlepší houževnaté oceli. Tyto druhy v kusech odpovídající velikosti kos svářejí se na plocho mezi sebou a vykovou v hrubý tvar, při čemž současně vytvoří se oko a nůžkami v přesný tvar vystřihne. Pak se v roztaveném loji zakalí. Po kalení čistí se od zbylé mastnoty drhnutím a co nedá se oškrábali, odstraní se tím, že vloží se na krátký čas do ohně, pak rychle se vloží do uhelného prachu a z něho rychle vnoří do studené vody. Ožehnuté částky odprýskají a které zůstanou, oškrábou se. Pak se k. ohřívá v písečné lázni a napustí do modra; skřivení povstalé kalením vyrovná se zhruba kladivy strojními o větším počtu rázů a jemně lehčími kladivy ručními. Tímto se jim zároveň dodá větší hustoty a houževnatosti. Na konec se vyhladí, leští a konečně brousí. Největší kosy v obchodě mají rozpjetí 160 cm, nejmenší 60 cm, střední 70 až 90 cm a váží 0^.5—0^.6 kg. Průmysl kosařský v Rakousku jest velice rozšířen a nachází velkého odbytu zejména v Rusku, kdež zvl. přízně docházejí výrobky štýrské, korutanské, krajinské, horno- a dolnorakouské. Brož.