Ottův slovník naučný/Korš

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Korš
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 862. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Související: Autor:Fjodor Jevgeňjevič Korš
Související na Wikidatech: Fjodor Jevgeňjevič Korš

Korš (Коршъ) 1) K. Valentin Fedorovič, žurnalista ruský (* 1828 – † 1893 v Heidelberce), vzdělav se na universitě moskevské a petrohradské, kde studoval práva, stal se redaktorem »Moskevských Vědomostí«, jež značně povznesl. Když list přešel do rukou Katkova, K. pomocí D. N. Bludova stal se redaktorem »S.-Petěrburgských Vědomostí«, které přese všecky obtíže vydával v liberálním duchu od r. 1863 do r. 1874, kdy nucen byl vzdáti se redakce následkem konfliktu s ministrem D. A. Tolstým pro gymnasijní reformu. Tehdy přátelé jeho opatřili mu »Sěvernyj Věstnik«, jejž redigoval anonymně do dubna r. 1878. V l. 1881–1883 vydával »Zagraničnyj Věstnik«. Jeho redakcí vyšlo též prvních 15 svazků obsáhlého díla »Vseobščaja istorija litěratury«, pro které napsal zvláštní úvod. Mimo překlad Weberových všeobecných dějin (Moskva, 1859–61) a Mauerova Vveděnije v istoriju obščinnago, podvornago, seljskago i gorodskago ustrojstva i obščestvennoj vlasti (t., 1880) vydal o sobě Stolětije Moskovskich Vědomostěj (t., 1857). Výbor jeho žurnalistických článků vydán po jeho smrti s názvem Eťudy (Petrohrad, 1884) a se životopisem z péra G. O. Morozova. Dcera jeho Marija Valentinovna známa jest jako dobrá překladatelka.

2) K. Jevgenij Fedorovič, žurnalista, bratr před., bibliotékář rumjancevského musea v Moskvě, náležel ku proslulému kroužku Granovského, Hercena, Běliňského, V. Botkina a j. a jméno jeho často připomíná se v literárních vzpomínkách Panajeva i Hercena. V l. 1857–1859 vydával a redigoval časopis »Atěněj« a uveřejnil řadu článků v »Moskev. Vědomostech«, podpisuje se N. Čelyševskij a N. Tupicin. Zásluhu získal si hlavně několika překlady, jako: z Carriera Iskusstvo v svjazi s obščestvennym razvitijem (Petrohrad, 1870–1871); z Kutlera Rukovodstvo k istoriji iskusstv (Moskva, 1869) a j.

3) K. Fedor Adamovič, dramat. spisovatel rus. (* 1852), studoval práva v moskevské universitě, načež byl advokátem v Moskvě. Maje od dětství náklonnost k dramatickému umění, založil v Moskvě r. 1882 divadlo, pro něž záhy postavil zvláštní budovu. Společnost jeho, jmenovitě v prvních dobách, vynikala svými výkony a mnozí umělci zaujali pak vynikající postavení na státních jevištích (Svobodin, Dalmatov, Pisarev, Samojlova a j.). Mimo to přispěl značně k rozvoji dramatické literatury ruské, pěstuje s počátku převážně původní repertoir, později seznámil ruské obecenstvo se současnými dramatiky cizími, jmenovitě francouzskými, zavedl denní představení pro lid, jež tak se ujala, že nyní zavedena jsou téměř ve všech divadlech ruských, a pořádal s úspěchem řadu představení ve Varšavě, v Kijevě a v Petrohradě. Mimo to sám přeložil a spracoval několik francouzských a německých her. Z původních jeho prací jmenuje se především jeho komédie Svacha. V poslední době divadlo jeho pěstuje výhradně frašku a lehčí komedii. Srv. Kratkij očerk 10tilětněj dějatěljnosti russkago dramatičeskago těatra K-a v Moskvě (Moskva, 1892).

4) K. Fedor Jevgenijevič, filolog rus., od r. 1883 professor římské slovesnosti v Moskvě a od r. 1890 v Oděsse. Znám jest jako na slovo vzatý znalec indoevropských jazyků a asijských nářečí. Vydal Sposoby otnositěljnago podčiněnija. Glava iz sravnitěljnago sintaksisa (Moskva, 1877). Jest spolupracovníkem časop. »Kritičeskoje Obozrěnije«. [red 1]

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Ve 28. dílu byl k heslu Korš uveřejněn dodatek, viz Korš (dodatek).