Ottův slovník naučný/Kopidlno

Ottův slovník naučný
Kopidlanský z Kopidlna	Kopidlno	Kopie

Údaje o textu
Titulek:	Kopidlno
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 772. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Kopidlno
Související články ve Wikipedii: Kopidlo

Kopidlno: 1) K., město v Čechách na Leštině, v hejtm. jičínském, okr. libáňském, má 242 d., 2199 ob. č., 16 n. (1890), far. kostel sv. Jakuba (z r. 1705), 5tř. šk. (se 3 paral.), radnici (z r. 1873), čet. st., obč. záložnu, pš., telegr., stanici obch. dr. (K.–Bakov a Nymburk–Jičín) s topírnou a dílnou. Obyv. živí se rolnictvím, drobnými řemesly, prací při cukrovaru a panských dvořích. Fid. panství K. s N. Hrady a alod. statkem Velíš a Vokšice (8602.69 ha), se zámkem (při něm kaple sv. Františka a pěkný park), cukrovarem, dvorem, oborou na vysokou zvěř v K-ně náleží Erv. hr. Šlikovi. Býv. tvrz byla rodným sídlem Kopidlanských z Kopidlna (v. t.), z nichž za Sigmunda K. povýšeno (1514) na město od krále Vladislava II. a obdarováno výroč. trhy, r. 1524 od krále Ludvíka nadáno znakem (vyobr. č. 2315.): v modrém štítě stříbrná kozlí hlava (rodinný erb Kopidlanských). Od Kopidlanských koupil (1527) panství kop. Václav Haugvic z Biskupíc, po jehož synech (1559) seděl tu Kašpar Robmháp ze Suché, po něm jeho syn Baltazar, jenž K. postoupil (1614) Janu Rudolfu Trčkovi z Lípy a tento r. 1624 opět své manželce Marii Magdaleně; tato směnila je za jiné panství s Albrechtem z Valdšteina. Po rozpadnutí se knížectví Frýdlantského postoupeno K. cís. resoluci dědičně Sigmundu Ludv. hr. z Dietrichšteina, načež roku 1638 přešlo na Jindřicha hr. Šlika z Holiče a Pasaunu, jehož potomci panují tu dosud. — 2) K., ves t., hejt., okr. a pš. Kralovice, fara Žebnice; 46 d., 339 ob. č. (1890). Ves připomíná se r. 1181.