Ottův slovník naučný/Kontumace

Ottův slovník naučný
de Kontski	Kontumace	Kontura

Údaje o textu
Titulek:	Kontumace
Autor:	Ferdinand Pantůček, Josef Taufer
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. s. 757–759. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Rozsudek pro zmeškání

Kontumace (z lat.) v řízení civilním. I. K-cí nazývá se každé neuposlechnutí předpisů pro jednání strany v soudním řízení daných. Neuposlechnutí to může záležeti buď v tom, že strana vůbec úkonu, který buď dle ustanovení zákona nebo příkazu soudcova provésti má, nepředsevezme, nebo že ho neprovede ve formě, v době nebo stadiu, jak se toho k plné jeho účinnosti po zákonu vyhledává. Zásady, které k-ci a její následky upravují, spočívají v potřebě spojiti jednotlivé úkony obou porných stran proti sobe vystupujících v jediný celek, resp., jde-li o řízení exekuční, v nutnosti přivésti i proti vůli soukromých účastníků co nejpřiměřeněji k platnosti nárok soudem uznaný.

II. K. předpokládá: 1. příkaz k jednání, spočívající buď v ustanovení zákona nebo výroku soudcově; 2. neposlušnost tohoto příkazu, záležející v tom, že strana buď k roku, ke kterému jest řádně zvána, se nedostaví nebo ve lhůtě stanovené úkon ji uložený neprovede. Nedostavení k roku se rovná, jest-li strana od stání po vyvolání věci se vzdálí, nebo přes vyzvání projednávati se zdráhá, nebo majíc se dáti zastupovati advokátem, přijde bez advokáta. Zanedbání lhůty nastane, jde-li o úkon písemný, když příslušné podání vůbec ve lhůtě nebylo učiněno. (Dostačí však, bylo-li alespoň v poslední den lhůty poště k dopravě odevzdáno.) Ke k-ci jest dále třeba, 3. aby tu nebylo důvodů, ze kterých soudce sám z povinnosti úřední neposlušnost strany omluviti má a tudíž zanedbanou lhůtu sam prodlouží a nový rok po zmeškání prvnějšího ustanoví, a 4. nejde-li o případy, kdy zákonné následky neposlušnosti strany bez ohledu na přání a vůli strany druhé nastávají, aby byl učiněn stranou dbalou návrh k uskutečnění účinků oněch směřující. Je-li takového návrhu třeba, může strana nedbalá vždycky, dokud návrh onen podán nebyl, zanedbaný úkon dodatečně provésti. 5. V mnohých speciálních případech žádá konečně zákon ke k-ci, aby ve vyřízení soudním straně jednání ukládajícím bylo pohroženo následky, které neposlušnost stihnouti mají.

III. Účinky k., jež po zákonu v tom kterém případě neposlušnosti processuální mají nastati, jsou druhu a rázu nejrozdílnějšího. Vyjímajíc řízení manželské, ve kterém zákon dovoluje, aby manžel k jednání předvolaný, nedostaví-li se, k dostavení přiměřenými prostředky nucen byl, nezná zákon v civilním processu nižádného přímého donucování stran k činnosti v rozepři, nýbrž stanoví jen určité právní následky, které stranu při neposlušnosti její stihnouti mají, čímž ji staví před alternativu, buď úkon onen provésti, nebo nepříznivé ony následky na sebe vzíti. Co do jednotlivostí platí o následcích k. následující:

1. Prvním pravidlem jest, že, nekoná-li strana, co dle předpisu zákona nebo příkazu soudcova má konati, vzdává se práva dotčený úkon provésti, jest tedy z úkonu onoho praecludována. Zásada ta jest netoliko v civilním řádě soudním všeobecně vyslovena (§ 144.), nýbrž i v přečetných předpisech speciálních, jak řízení soudního, tak i exekučního, přivedena k platnosti. 2. Poněvadž však tam, kde jednání positivní strany jest podmínkou dalšího postupu v řízení, nedostačuje zavésti pouhou praeclusi, pomáhá si zákon tím, že různým způsobem vyhledává náhradu za zanedbaný úkon. Tak a) předpokládá (finguje), že úkon onen se stal, avšak způsobem pro stranu neposlušnou co nejnepříznivějším. Tak na př. předpokládá, že fakta, o kterých se odpůrce neprohlásil, jsou doznána, listiny, proti nimž odpůrce námitek nečiní, jsou bezvadné, soud, jehož nepříslušnost strana v čas nevytýkala, jest z vůle stran (prorogací) příslušným a j. Kde se vyhledává prohlášení se strany o návrhu ať odpůrcem, ať třetím podaném, spatřuje začasté (obzvláště v řízení exekučním) zákon v neposlušnosti strany, již se uložilo, by o návrhu tom se prohlásila nebo aby k jednání o něm se k soudu dostavila, její souhlas s návrhem zmíněným. Jinde b) spatřuje zákon v neposlušnosti strany projev její vůle upustiti od určitého úkonu nebo vzdáti se nějakého již nabytého práva nebo obranného či útočného prostředku, na př. nezřídí-li žalobce cizinec žalobní kauci jemu uloženou, má se za to, že od žaloby, resp. od odvoláni nebo revise upouští, nesloží-li strana zálohu za útraty důkazů, má se za to, že důkazů těch se vzdává. Jinde c) ukládá se soudu, aby úkony, jež strana sama provésti opomenula, sám předsevzal (na př. společného příjemce spisů společníkům rozepře zřídil), nebo alespoň opatřil, co by promeškaný úkon nahradilo (na př. spis doručovaný na dvéře přibiti nebo zřízenému kurátoru dodati dal). Vedle toho objevují se v mnohých případech účinky processuální neposlušnosti strany i v tom, že d) ponecháno jest soudci, aby dle své úvahy význam obmcškání strany posoudil, tak zvláště v řízení důkazním, nechce-li strana listinu vydati nebo diktované psáti a pod., nebo e) že soudce stranu, jež liknavostí svojí proccss protahuje, k náhradě útrat odsoudí, nebo konečně f) že vada, která nebyla vytýkána v čas (na př. nesprávnost skutkové povahy rozsudku), za odstraněnou se pokládá a j.

IV. Rozsudek ob contumaciam. Je-li promeškání strany úplné, t. j. byl-li opomenut úkon, jenž jest podmínkou pokračování v řádném chodu řízení, nastává předčasné ukončení rozepře a rozhodnutí její rozsudkem ob contumaciam (pro neposlušnost) strany nedbalé.

Tak tomu jest, a) zmeškala-li strana t. zv. první rok, nebo b) nedostavila-li se k hlavnímu přelíčení, nebo c) nepodala-li v čas odpovědi na žalobu.

Ad a). Promeškala-li některá ze sporných stran t. zv. první rok o žalobě položený, má ihned soudce, jenž tento první rok řídí, vydati k návrhu přítomné strany ve věcí samé rozsudek opíraje se jednak o udání žaloby a obsah jejích příloh, jednak o tvrzení strany k prvnímu roku se dostavivší, jejíž všecka přednesení k předmětu právní rozepře se vztahující, pokud předloženými listinami nejsou vyvrácena, za pravdu pokládá. Na písemné prohlášení, které by snad strana nepřítomná k roku tomuto zaslala, se vůbec nepřihlíží.

Ad b). Zmešká-li strana rok položený k hlavnímu jednání, vydává soud (senát, při soudech okresních samosoudce) rozsudek ob contumaciam, při čemž za podklad svému rozhodnutí klade jednak veškerý materiál sporný dosud sebraný, v žalobě, odpovědi na žalobu nebo v pozdějších spisech přípravných i v protokolech ve sporu tomto sepsaných obsažený, jednak i přednesení strany, která k hlavnímu jednání se dostavila. Obsahuje-li přednesení to okolnosti nové, dosud neuvedené, béře se k nim zřetel jen potud, pokud okolnosti ty před rokem byly s odpůrcem zvláštním přípravným spisem sděleny. Nestalo-li se tak, a chce-li strana tohoto nového materiálu ve sporu použiti, má v řízení před soudy okresními býti toto nové prohlášení strany přítomné protokolováno, rok odložen a k novému stání strana druhá u dodání opisu tohoto protokolu volána. Nedostaví-li se strana tato ani k tomuto druhému stání, může již soudce k tomuto novému materiálu přihlížeti. Při soudech sborových bude záležeti na soudci, rozhodne-li, že má býti líčení za účelem doplnění sporného materiálu novými okolnostmi odloženo.

Ad c). Nepodá-li strana ve lhůtě soudem stanovené odpověď na žalobu, jest netoliko z práva k tomu, nýbrž i vůbec z práva jednati co do věci samé naprosto vyloučena. K návrhu odpůrcovu ustanoví tu soud rok, aby při něm vynesl rozsudek ob contumaciam neposlušného žalovaného.

V nižádném z uvedených případů nevadí však k. strany tomu, aby soudce zkoumal, není-li tu nějaké vady processuální, na kterou z povinnosti úřední má hleděti (nezpůsobilost stran k processu, res judicata, lis pendens, absolutní nepříslušnost soudu), a neposlušnost žalovaného ad c) není nikterak na překážku, aby projednány i rozhodnuty byly námitky processuálné žalovaným náležité při prvním roku učinéné.

Ve všech případech vzpomenutých (ad a až c) jest, jak již bylo zmínéno, k vynesení rozsudku pro zmeškání třeba příslušného návrhu. Návrh ten však musí býti zamítnut, není-li podán průkaz o náležitém doručení předvolání straně se nedostavivší a o všech okolnostech jiných, ke kterým soud z úřední povinnosti přihlédá.

Zamítnutí návrhu na vydání rozsudku in contumaciam děje se pouhým usnesením, proti němuž straně rekurs přísluší.

V. Účinky k. možno v určitých případech, pokud jde o řízení sporné, napraviti navrácením ve stav předešlý. (Srv. In integrum restitutio.) V řízení exekučním jest navrácení v předešlý stav pro zmeškanou lhůtu nebo zanedbané stání nepřípustno. Pčk.

Ve zvěrolékařské policii značí k. uzavření zamořeného stáje nebo dvoru, části nebo celé obce pro příhon a výhon dobytka, aby se předešlo další zhoubné šíření se nakažlivé nemoci. Dle povlovnějšího nebo rychlejšího šíření se nemoci uzavírá okresní politický úřad buď toliko jednotlivé dvory v obci nebo celou obec. K. se ruší obyčejně teprve po uplynutí doby zákonem stanovené po posledním onemocnění nebo pádu dobytka. Ač pro jednotlivce i obec opatření to jest zdánlivě krutým, přece třeba, aby v národohospodářském zájmu okresu, země i státu k. od občanstva dobrovolně a přesně bez policejního dohledu byla zachovávána. Tfr.