Ottův slovník naučný/Kolva

Ottův slovník naučný
Koluthos	Kolva	Kolvín

Údaje o textu
Titulek:	Kolva
Autor:	Ludvík Tošner
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 609. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Kolva

Kolva: 1) K., řeka v ruské gubernii permské a újezdě čerdynském, pramení se v severových. části tohoto újezda na jihových. úpatí hory Kolvinskij Kameň ve výši 577 m n. m., teče na jz., potom na z., pak na j., načež obrací se k sz. a potom opět k j., vlévajíc se 6 km pod městem Čerdynem s leva do Višery, přítoku to Kamy. Délka K-vy jest asi 400 km, šířka 30—80 m, tok většinou klikatý a mírný, břehy nízké a při horním toku lesnaté, z části neobydlené a téměř úplné nevzdělané. V délce 230 km plaví se po řece dříví, v délce 110 km pak plují po ní i lodi. Řeka zamrzá v říjnu a rozmrzá v polovici května. Hlavní přítoky jsou na levém břehu: Berezovka, Lyžbenka a Nizva, na pravém Višerka, Vižajcha a Lyzovka.

2) K., samojedsky Todš-jaga, řeka v ruské gub. archangelské a újezdě mezenském, pravý přítok Usy (úvodí Pečory), vyvěrá na zvýšeném rozvodí Bolšezemelské tundry z jezer Syr-jaru, teče k v., pak obrací se k j. a ústí pod osadou Kolvinskoje. Délka K-vy obnáší 320 km, šířka 200—250 m, břehy jsou lesnaté, při horním toku vůbec neosídlené, kdežto při dolním toku jest několik samojedských osad úhrnem s 1400 ob. Hlavní přítoky jsou: Jun-jaga, Kolva-vis, Viser-vis, Sandyvej, Chara-jaga a Lidu-jaga. Tšr.