Ottův slovník naučný/Kocián

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Kocián
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 477. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Kocián Václav, spis. čes. (* 31. srp. 1858 v Rychnově n. Kn.), studoval gymnasium ve svém rodišti, potom theologii na universitě pražské pěstuje mimo to studium filosofie a linguistiky orientální i moderní. Po svém vysvěcení r. 1883 byl činným v duchovní správě jako kaplan a katecheta v Praze u N. Trojice na Spálené ul., u sv. Haštala, u sv. Štěpána, kdež mu jako senioru svěřena byla spolu duchovní správa v domě c. k. zem. trestního soudu. R. 1898 stal se duchovním správcem ha Karlově v Praze. K. jest činným v humánních spolcích, získal si značné zásluhy při ošacování chudé mládeže a v pomocném výboru VII. okresu povodního za velké povodně v Praze r. 1890, jehož byl předsedou. R. 1883 uveřejnil v „Pastýři duchovním“ filosoficko-theologickou studii Rozbor Platonovy nesmrtelnosti duše, od r. 1893—1897 redigoval vědeckou čásť „Rádce duchovního“ a byl spolupracovníkem denníku „Čech“. R. 1895 vydal histor. monografii Rodička Boží Svatoštěpánská v Praze (tisk. Cyrillo-Met.) a r. 1896 Nadace církevní, zvláště mešní. Spis ten obsahuje bohatý a vzácný materiál legislativy i judikatury nadační od nejstarších dob až do nynějška, takže odborníky, kanonisty a právníky, uznán za jediné dílo toho druhu v literatuře naší.