Ottův slovník naučný/Koňak

Ottův slovník naučný
Konak	Koňak	Koňák

Údaje o textu
Titulek:	Koňak
Autor:	Karel Lukáš
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 665. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Koňak

Koňak (franc. cognac), kořalka připravená destillaci vína (eau de vie de vin, něm. Franzbrantwein). Lepší druhy této kořalky dostaly jméno k. dle města Cognaku (dep. Charente ve Francii), odkud pochází nejoblíbenější druh. Nyní se dává jméno k. kořalkám vyrobeným destillací vína nejen ve Francii, nýbrž i v Uhrách, Německu, Portugalsku, Španělsku, Kalifornii a j. Čerstvý destillát je tekutina bezbarvá palčivé chuti se zvláštní příchutí málo příjemnou; ani vůně není příjemná a teprve delším ležením vyvíjí se příjemná vůně i chuť. Kromě toho se k destillátu přimíchává něco bílého vína, rumu, karamelu a jiných přísad, a tato smíšenina se nechává uležeti v sudech. Čerstvý destillát je bezbarvý, ležením v dubových sudech dostává barvu bílého vína; mnoho záleží na jakosti dřeva, ovšem také na době ležení, nejlepší druhy nechávají se ležeti 30—40 roků. Původní destillát mívá 66—74% líhu, při ležení uniká část líhu póry dřeva a ze vzduchu vniká do vnitř kyslík, jenž okysličuje některé součástky. U lacinějších druhů nahrazují někdy dlouhé ležení zahříváním s kyslíkem pod vyšším tlakem, nebo působením proudu elektrického. Lacinější druhy vyrábějí se destillací odpadků vinařských (kvasnic, matolin) a rozmnožují se přísadou líhu melassového, bramborového neb obilního. Falšování k-u dá se chemickým rozborem nesnadno dokázati, protože ani pravý k. nemá vždy stejné složení, obsahuje rozmanité přísady. Nejoblíbenější k. je francouzský, dle jakosti rozeznává se opět 6 druhů: grand champagne, jehož se užívá za přísadu k šampaňskému vínu, fine champagne, fins bois, bons bois, Saintonge a Rochelle. U nás se pravého franc. k-u prodá méně, jelikož je velmi zdražen přívozním clem. Od několika let výroba k-u v Uhrách učinila velký pokrok a také se ho k nám značné množství dováží, ale francouzskému se ovšem nevyrovná. Na láhvích označuje se jakost k-u jednou, dvěma nebo třemi hvězdičkami. Také se vyrábí umělý k., ač se tak nedaří jako výroba rumu; výroba záleží v tom, že se ku zředěnému čistému líhu přidá koňaková essence a pálený cukr, aby tekutina dostala barvu starého odleželého k-u. Lš.