Ottův slovník naučný/Klokočov

Ottův slovník naučný
Klokočno	Klokočov	Klokoty

Údaje o textu
Titulek:	Klokočov
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 402. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Klokočov
Související články ve Wikipedii: 1) Klokočov (okres Havlíčkův Brod), 2) Klokočov (Vlksice), 4) Klokočov (Vítkov)

Klokočov: 1) K., ves v Čechách n. Chrudimkou, hejt. a okr. Chotěboř, fara Heřmaň, pš. Maleč; 35 d., 247 ob. č. (1890), alod. dvůr se zámečkem Aug. bar. Herzogenburka, mlýn a samota Březinka. K. původně drželi vladykové z Ostrožna, r. 1491 Jiří a Václav z Rušinova, od nichž přešel na pány Trčky z Lípy a spojen se zbožím běstvinským do r. 1796, kdy jej koupil Jos. Mucha, kupec čáslavský, od Jos. Schoenowitze z Ungerswerthu, poč. XIX. stol. přešel na rodinu Lohrovu. Nyní opět spojen (od r. 1850) s panstvím běstvinským. – 2) K., víska t. u Stříteže, hejt. a okr. Milevsko, fara a pš. Malá Chyška; 6 d., 35 ob. č. (1890). Stávala zde tvrz, na níž připomínají se Vilém Vojkovský z Milhostic (1496), v XVI. stol. Jan ml. z Hodějova, po r. 1538 připojen k Vlksicům a po r. 1703 k Nadějkovu.

3) K. (Klogsdorf), ves na Moravě na Lubině, hejt. N. Jičín, okr., fara a pš. Příbor; 104 d., 792 ob. č., 33 n. (1890), továrna na kamna a ozdoby stavební.

4) K. Malý (Klein Glockersdorf), ves ve Slezsku, hejt., okr. a pš. Bílovec, fara Klokočov Velký; 46 d., 284 ob. n. (1890), kaple sv. Antonína Pad., 1tř. šk. Do XVIII. stol. trvalo zde svob. fojtství. – 5) K. Velký (Gross-G.), far. ves t., 163 d., 12 ob. č., 1 pol., 1206 n. (1890), kostel sv. Ondřeje, 2tř. šk., pš., mlýn, břidlicové lomy. Alod. statek K. V. a M. (941,42 ha) se zámečkem, dvorem, lihovarem, pilou a břidl. lomy náleží Marii Merkelové roz. z Badenfeldu. Již v nejstarších dobách připomíná se K. zvláštním statkem, jenž od r. 1377–1671 náležel do zboží vítkovického či vikštejnského, od r. 1671 až 1705 k Melči a potom opět k Vikštejnu. Za Ant. Oderského z Lideřova prodán Františku sv. p. z Eyselsberku, od r. 1720 seděl zde Jan Václav Želecký z Počernic, jehož dcerou přešel (1743) na Frant. Karla Jos. Viplara z Ušic; jeho syn Karel prodal (1790) zboží otcovské Alžbětě sv. pí. z Henneberku a ta (1803) Karlovi a Františkovi Čejkům z Badenfeldu.