Ottův slovník naučný/Kbely

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Kbely
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 129. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Související: Gbely
Heslo ve Wikipedii: Kbel
Související články ve Wikipedii:
Kbel (Benátky nad Jizerou), Kbely, Kbel (okres Plzeň-jih), Kbílek, Kbel (okres Kolín)

Kbely: 1) K., Kbel, ves v Čechách, hejt. Ml. Boleslav, okr. a fara N. Benátky, pš. St. Benátky; 75 d., 525 ob. č. (1890), samoty N. Dvůr a Dražický mlýn. — 2) K., Kbel, ves t., hejt. a okr. Karlín, fara a pš. Vinoř; 92 d., 1054 ob. č. (1890), 3tř. šk., cihelna, výroba lepenky na střechy, dvůr a pivovar dědiců hr. Theob. Černína z Chuděnic. Ves připomíná se r. 1130; tehdy stávalo tu popluží vyšehradského kostela, kanovničí statek do r. 1420 a vladyčí a měšťanské statky, z nichž na jednom seděl Vacka z Křížovic a potom sirotkové Prokopa z Olšan, r. 1445 Martin Mejsnár z Lužné, pak kapitula pražská, která jej prodala (1706) k Vinoři. Hr. Thun usadil zde Němce z Děčína, kteří se zde drželi do 1. pol. našeho stol. R. 1715 vymřela celá téměř ves na morovou ránu. — 3) K., Kbel, far. ves t., hejt. a okr. Přeštice, pš. Měčín; 46 d., 316 ob. č. (1890), kostel Všech svatých (1355 far.), 3tř. šk., popl. dvůr. Mezi l. 1355 až 1364 měli zde podací kostelní Bohuslav z Vlčí a Vyšemír z Kbel. Stávaly zde drobné statky, na nichž seděli různí rodové. V letech 1723–53 kostel přifařen ke Švihovu, r. 1753 zřízena fara a r. 1860–61 vystavěn kostel. — 4) K., Kbílky, Kbel Malý, osada t. u V. Kbel, hejt., okr. a pš. Kolín, fara Lošany; 8 d., 47 ob. č. (1890), popl. dvůr. — 5) K. Velké, Kbel Velký, ves t.; 50 d., 384 ob. č. (1890), fil. kostel Naneb. P. Marie. Alod. statek (178,42 ha) se zámečkem a dvorem Jana Frauenberka. Od počátku připomíná se rodina z Kbel, v XV. stol. Kasalických, v XVI. stol. vladyků z Prachňan, Dačických z Heslova, r. 1596 Václav Voděradský z Hrušova, r. 1607 Petr z Liebentálu, r. 1615 Hlaváčové z Vojenic, r. 1739 Náchodský z Neudorfu. Za války 30leté ves spálena, kostel postaven r. 1664, ale fara zanikla na vždy. R. 1874 kostel opět vyhořel. Srv. Hist. Sborník IV., str. 264.