Ottův slovník naučný/Kapitola

Ottův slovník naučný
Kapitol	Kapitola	Kapiton

Údaje o textu
Titulek:	Kapitola
Autor:	Josef Tumpach
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha : J. Otto, 1898. S. 964–965. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Kapitula

Kapitola (lat. capitulum), hlava, záhlaví, oddělení.

K. v církvi katol. jest kollegium či korporace kanovníků, při kathedrálním nebo jiném chrámu Páně ustanovených. K-y vyvinuly se z bývalého „presbyteria“ biskupova, jež tvořili kněží a jáhni, podporujíce biskupa v bohoslužbě a vedení záležitostí církevních v diécési (corona episcopi). Členům tohoto presbyteria stanovili ve IV. a V. stol. někteří biskupové zvláštní reguli, dle níž měli pod vedením biskupovým na způsob řeholníků společně žíti, se modliti, stolovati, spáti, společné jmění míti, slibem chudoby vázáni nejsouce, kterážto regule od sv. Chrodeganda, biskupa metského, asi kol r. 760 ve 34 kapitolách dle řehole sv. Benedikta sdělaná a později Amalariem zdokonalená a rozmnožená na synodě Cášské r. 817 byla promulgována a záhy skoro po celé střední a jižní Evropě přijata. Poněvadž pak kanovníci denně se scházeli ke čtení, resp. slyšení kapitolní regule, zváno místo, kde se scházeli, i korporace sama capitulum. Společný život kanovníků poklesl však ve stol. XI. a přes námahu papežů Mikuláše II. a Alexandra II. obnoven nebyl, ač nyní opět Apošt. Stolice o něj usiluje. K-ly při kostelech stoličních slují kathedrální, při jiných chrámech zovou se kollegiátní. — Organisace k-ol bývala podobna organisaci řádové. V čele stál biskup, jejž u vykonávání funkcí jurisdikčních podporoval arcijáhen, ve funkcích pak bohoslužebných, pokud nepožadovaly svěcení biskupského, archipresbyter. Kromě toho byl v k-le kanovník scholastik, kantor, kustos, sakristan a j. Když však život společný v k-lách pominul a kanovníci tvořili korporaci samostatnou, autonomickou, ústava k-ol změněna tak, že v čelo postaven probošt, resp. děkan, kdežto z ostatních hodností (dignit) zůstaly často pouhé tituly. Odtud činěn i rozdíl mezi dignitates (praelaturae), personatus a officia v k-lách, ve kteréžto příčině panuje však v k-lách největší rozmanitost. Obyčejně bývají v ní nyní pouze dignity (jedna nebo dvě) a prosté kanonikáty. Kromě toho však má býti v k-lách kathedrálních vždy též kanovník theolog a kanovník poenitentiář, a na to i nyní Apošt. Stolice naléhá. — A jako ve příčině důstojností veliká panuje v k-lách rozmanitost, podobně i v počtu členů (srv. Kanovník). Druhdy byla t. zv. capitula aperta (receptiva, non numerata), jež neměla počet členů pevně stanovený, a c. clausa (non numerata) s počtem členův obmezeným. Nyní počet ten jest různý.

Práva k-ly jsou dvojí: jedna příslušejí jí jakožto svéprávnému, autonomickému sboru (jura corporativa či interna), jiná jakožto senátu biskupa diécésního (jura externa). Jakožto korporace má k. svoji hlavu, děkana; má právo spravovati své vnitřní záležitosti a své jmění, zakládati statuta (se schválením biskupským); má jus sigilli a právo voliti své členy, pokud toto právo není nahrazeno nominací královskou nebo jiným způsobem, jakž tomu v Rakousku až na některé výjimky všade; jakožto celek má k. kathedrální praecedenci přede všemi praelaty a opaty (praecedenci jednotlivých kapitulárů stanoví obyčejně statuta). — Jura externa jsou různá dle toho, je-li stolec biskupský obsazen nebo uprázdněn. Obsazen-li, jest k. senátem biskupovým, podporujíc ho ve správě diécése, a to tak, že biskup v některých důležitějších věcech vázán jest jednak souhlasem, jednak radou k-ly celé, neb aspoň radou dvou kanovníků, kteréžto případy právem církevním jsou vytčeny; k-ly jsou též volány na synody provinciální a na synody diécésní. Za doby sedisvakance přechází na k-lu kathedrální správa ovdovělé diécése, již však z nařízení koncilu Tridentského nevede sama, nýbrž musí do osmi dnů zvoliti vikáře kapitolního, jenž diécési spravuje. Kromě toho příslušelo jindy k-lám právo voliti nového biskupa, jež však u nás, Olomúc a Salcpurk vyjímajíc, nahrazeno nominací císařskou. — Zřizovaní nových k-ol vyhrazeno jakožto „causa maior“ Apošt. Stolici, což platí i o nových dignitách v k-le. — Některé k-ly podřízeny jsou bezprostředně Apošt. Stolici (cap. exempta). Tpch.