Ottův slovník naučný/Kander

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Kander
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha : J. Otto, 1898. S. 912. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Kander, řeka v bernském Oberlandu ve Švýcarsku; pramení se ve výši 1875 m n. m. z Kanderského ledovce při jižním úpatí Blümlisalpy a ústí po toku 44 km dl., přijavši s l. str. Engstligenbach a Simmu, do Thunského jezera. Údolí K-y dělí se na tři části. Horní až k rokli Gasterenské nazývá se Gasterenthal, střední odtud až po Frutigen Kanderthal a dolní Frutigthal. Kanderthal jest z nejkrásnějších údolí švýcarských. Délka jeho obnáší 11 km; s obou stran uzavřeno stěnami 2—3000 m n. m. vys., částečně zalesněnými, částečně skalnatými. V údolí blízko zříceniny Felsenburgu leží malebně Blauer See a v pozadí vypínají se velikáni horští Blümlisalp (3670 m n. m.), Doldenhorn (3647), Balmhorn (3688) a Altels (3624). Celé údolí tvoří obec Kandergrund, skládající se z roztroušených dvorců a chýží a z místní obce Kandersteg, položené 1169 m n. m., z níž vede přes Gemmi (2302 m n. m.) cesta do lázeňského místa Leuku. Ještě na počátku min. století vtékala K. přímo do Aary a sice 2 km pod Thunem; nanášela sem však tolik štěrku (t. zv. Kandergrien), že voda se stavila, což mělo za následek úplné zbahnění pobřežních krajin. Proto dala bernská vláda r. 1711—14 prokopati kanál 1 km dl. a 88 m široký, jímž odvedena řeka přímo do jezera Thunského. O ohromném množství kamení, které K. odplavuje, svědčí, že od r. 1814 naplavila do jezera deltu v rozloze 70 ha.