Ottův slovník naučný/Kandelabr

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Kandelabr
Autor: Jindřich Fialka
Zdroj: Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha : J. Otto, 1898. S. 912. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Kandelabr (z lat. candela, svíčka), v nejširším smyslu slova předmět k tomu ustanovený, aby naň zavěšeno nebo do něho zasazeno bylo světlo určené k osvětlování ulic, parků, domů, schodišť a p. V užším smyslu jest k. veliký svícen z kovu, kamene, dřeva, má nejčastěji tvar sloupu. Někdy upravují se k-y ve tvaru figurálném, jenž nese nebo drží několik ramenových svícnů nebo luceren, do nichž se usadí osvětlovací tělesa, jako: svíčky, plynové plameny, žárové lampy atd. Podstavec k-u, který jest buď okrouhlý, čtyřhranný nebo trojhranny, spočívá na podstavci nebo přímo na podlaze. Peň k-u mívá bohatou ozdobu architektonickou, rostlinnou nebo živočišnou. K-u užívá se v architektuře při monumentálných budovách dosti zhusta k ozdobě rohů, attik nebo cípů nad timpanony, v kterém případě dává se jim tvar římský, totiž sloupu nebo trojnožky mísu nesoucí. Fka.