Ottův slovník naučný/Kandahar

Ottův slovník naučný
Kánčindžinga	Kandahar	Kandaké

Údaje o textu
Titulek:	Kandahar
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha : J. Otto, 1898. S. 911. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Kandahár
Související články ve Wikipedii: Kandahár (provincie)

Kandahar, hl. město afgánské provincie t. jm. na 31° 37' s. š., 65° 28' v. d., 1060 m n. m., 470 km jv. od Kábulu a 445 km jv. od Herátu v úrodné a lidnaté rovině k jv. mírně skloněné mezi řekami Argandábem a Tarnakem (přít. Hílmendu), jest velmi pravidelně stavěno a obklíčeno hradbami 5¾ km dl., 8 m vys. a příkopem 3 m hlub. a přes 7 m širokým. V novější době byly ještě k ochraně města vystavěny tvrze mimo hradby se nalézající. Citadella v sev. části města jest ve špatném stavu. Tvar města, do něhož vede 6 bran, má podobu obdélníka, ulice jsou rovné, hlavní z nich velmi široké, domy z červených cihel obklíčeny zahradami. Uprostřed města nalézají se 4 nádherné bazáry. Jedinou monumentální budovou jest mausoleum Ahmedšáha v záp. části, jež ovládá celé město. Vyrábějí se hl. hedvábné látky, plsť a růžence. V okolí pěstuje se mnoho vína a ovoce. Obchod jest v značné části v rukou Peršanů, kteří přivážejí hedvábí, látky vůbec, koberce, zbraně, koně, vyvážejí vlnu, plodiny, ořechy a kože. R. 1894 vynesl vývoz do Indie asi ¼ mill. zl., přívoz z Indie asi tolikéž. Město má velmi strategickou polohu na cestách do Pandžábu a Sindu. Železnice sáhá dnes až do Čamanu, 100 km jv. od K-u. Počet obyvatelstva v tomto století různě byl udáván. Elphinstone počítal zde 100.000, Hough 80.000, Ferrier 30.000, Court 25.000, Bellew 15.500 ob. Hunter udává v novější době jako pravděpodobné číslo 50–80.000. Dnešní K. byl založen r. 1747 Ahmed-šáhem poblíž zbytků 2 měst, z nichž starší vystavěné Hosein-šáhem stálo na místě staré Alexandrie Arachetské, založené Alexandrem Vel. r. 329 př. Kr. Nevíme ničeho o jeho nejstarších dějinách. Po delší přestávce připomíná se zase poprvé v historii v prvé době výbojů arabských. R. 865 upadl v ruce Jakúba-chána, zakladatele dynastie Soflaridů, po nichž přišli Sassanidé, Mahmúd Ghazni, Ghoridé. R. 1222 zmocnil se ho pověstný Džihángír-chán a r. 1389 Tamerlan. Jeho dynastii zůstal až do r. 1468. Potom tvořil nějaký čas samostatný stát, jemuž konec učinil Baber r. 1512. R. 1620 byl dobyt šáhem Abbasem I., r. 1660 Abbasem II. R. 1737 přitrhl k němu Nadír-šáh se 100.000 vojáky a vzal jej. Za 18 měsíčního oblezení byl K. téměř úplně rozbořen a Nadír založil nové město 3 km na j. od dnešního. Avšak již po krátké době opuštěno toto město a nahrazeno dnešním K-em. Také historie tohoto byla bouřlivá. Angličané drželi jej r. 1839–42, obsadili ho r. 1878 a 1880. Generál Roberts zvítězil zde nad Afgány v září 1880.

Provincie K., jižně od Kábulu, náleží k Afgánistánu. Severní čásť její jest vyplněna výběžky hor Pagmanských, jihozápad tvoří poušť, zasahující až do Belúdžistánu. Řeka Hílmend se svými přít. Argandábem a Tarnakem protéká provincií. Podnebí jest mírné až na drsné zimy. Horská údolí jsou úrodna. V dolejší jejich části seje se pšenice, na velikých rovinách při úpatí hor chovají Afgáni veliká stáda velbloudů a ovcí. Obyvatelstvo, počtem asi 900.000, tvoří Afgáni, v jejichž středu žijí také Tadžíkové a Hindové. Provincii skládají kraje K., Girišk a Kelati-Gildži. Dříve tvořívala samostatný chanát. Jest to Arachosia starých (Harakvati sanskr.).