| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Kampelík |
| Autor: |
František Dušan Zenkl |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha : J. Otto, 1898. S. 876. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |
 PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: František Cyril Kampelík |
Kampelík František Cyrill, lékař a spis. český (* 1805 v Siřenově u Lomnice n. P. — † 1872 na Kuklenách). Studoval gymnasium v Jičíně, maje učitelem horlivého vlastence Fr. Šíra, filosofii a polytechniku ve Vídni, odkudž do Prahy se odebral, ale nemoha pro chudobu studovati brzy odešel do Plaňan, kde po dvě léta děti učil. Uspořiv sobě něco peněz, dostudoval filosofii v Brně a r. 1831 vstoupil tam do semináře. Zde horlivě rozněcoval v bohoslovcích lásku k národu a vlasti, sám dobrovolně správné mluvě české je učil a knihovnu jim založil, o národní probuzení na Moravě pak takých zásluh si získal, že mu za to Kollár ve »Slávy dceři« v oddílu »Lethe« 73. znělku věnoval. Ježto upřímné snahy jeho v semináři příkrého osočování doznaly, opustil po dvou letech seminář a r. 1836 odebral se do Vídně, kde studiemi lékařskými se obíral. Působě tu rozhodně a rázně ve směru vlasteneckém, byl r. 1840 s některými druhy svými uvězněn a vyšetřován, ale opět propuštěn. Dosáhnuv hodnosti doktorské, usadil se na Mělníce. R. 1848 byl též politicky horlivě činný. V Praze stál v čele pověstným tehdy tiskařům a o letnicích obcoval slovanskému sjezdu. Na to působil v povolání svém na Kuklenách, v Libčanech (odtud také Libčanský se psával) a opět na Kuklenách, kdež u lidu veliké oblibě se těšil. K. byl horlivý spisovatel. Ve spisech svých horoval jednak pro ideu slovanskou — i hojné slovakismy jeho měly týž účel — jednak všímal si politiky a praktických potřeb našeho lidu. K-ovy spisy: U hrobu uroz. p. Julia Urbana rytíře ze Švábenova, báseň (Brno, 1834); Franklinova pokladnice (Báňská Bystřice, 1838); Čechoslovan (Praha, 1842); Částky českoslovanského jazyka (Král. Hradec, 1843); Pravopis českoslovanské řeči (Praha, 1. díl 1844, 2. 1847); Práva naší řeči a národnosti založená na přísných rozkazech našich spravedlivých panovníků (t., 1845); Krása a výbornosť česko-slovanského jazyka (t., 1846); Obrana českého jazyka proti utrhačům a odpůrcům (t., 1847); Vykání a zdvořilost společenská Čechoslovanů (t., 1847); Plán a stroj bývalé ministerské vlády (t., 1848, zapovězeno); Duch ústavy vůbec čili v čem záleží konstituce (t., 1848, zap.); Důležité články občanské víry o českoslovanských vlastech (t., 1848, zap.); Dobrá rada o choleře (Karlín, 1850); Promyslné návrhy (Kr. Hradec, 1853); Stav Rakouska a jeho budoucnost (t., I860); Spořitelny po farských kollaturách orbě, řemeslu a svizelu pomohou (t., 1861); Samovolná germanizace češtiny, moravštiny, slovenštiny (t., 1864); Všeobecná assekurace proti škodlivým živlům (t., 1864); Kolika koňská a její šťastné léčení (t., 1865); Jak si pomůžeme k dešťům a k hojné rose (na Kuklenách, 1865); Prostředky proti zlým časům (t., 1865); Dobrá rada proti choleře (Praha, 1866). Mimo to přeložil: povídky »Cyrill Slavotýnský« (Kr. Hradec, 1857); Fil. Körbera »Obchod v otrocích« (t., 1857); Marie Lenzenové »Víra křesťanská zvítězila« (t., 1859) a »Zábavné a poučlivé pohádky, báchorky, bajky, hádanky, životopisy, deklamovánky« (6 seš., t., 1859—1860). Hojně psal také do časopisů: »Čas. Čes. musea«, »Květů«, »České Včely«, »Hronky« a j. V posledních letech svého života pilně se obíral otázkou dělnickou, píše hojné články do »Dělníka« a »Dělnických novin«. R. 1868 založil rolnicko-průmyslový list »Přemysl«, jenž brzy zanikl. FDZ.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: František Cyril Kampelík