Ottův slovník naučný/Kamenice

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Kamenice
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha : J. Otto, 1898. S. 847. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Kamenice

Kamenice: 1) K., ves v Čechách, hejt. Něm. Brod, okr. a fara Humpolec, pš. Heralec; 49 d., 370 ob. č. (1890), myslivna. — 2) K., osada t. u Žehrova, hejt. a okr. Mnich. Hradiště, fara Boseň, pš. Kněžmost; 25 d., 115 ob. č.; 6 d., 21 ob. č. náleží do katastr. obce M. Bratřic (1890). — 3) K., ves t., hejt. a okr. Jičín, fara Lužany, pš. Konecchlum; 43 d., 310 ob. č. (1890), zámek s kaplí sv. Anny, parkem, bažantnicí a myslivnou Karla kn. Trauttmansdorffa. Na zdejší tvrzi seděli v XV. st. Kameničtí z Vitíněvsi, r. 1488 Jindřich Haugvic z Biskupic, kol. r. 1530 Jan Bílský z Kařišova, r. 1559 přikoupena k panství oulibickému. R. 1794 postaven nynější zámek, sídlo panství kumburského a jičínského. — 4) K. (Kamnitz), ves t., hejt. Č. Lípa, okr. Mimoň, fara a pš. Zákupy, 77 d., 344 ob. n. (1890), kaple sv. Prokopa, 1tř. šk., sadařství. — 5) K., ves t. nad Zlatým potokem, hejt. N. Město N. M., okr. Opočno, fara a pš. Dobré u Dobrušky; 48 d., 304 ob. č. (1890), tkalcovství. Po r. 1870 celá téměř vyhořela. — 6) K., osada t., hejt., okr. a pš. Milevsko, fara Klučenice; 11 d., 83 ob. č. (1890). — 7) K., ves t., hejt. a okr. Sedlčany, fara a pš.Jesenice u Sedlčan; 29 d., 191 ob. č. (1890), 2 mlýny a samota Čachořice. — 8) K. (Kamnitz, Kamitz), osada t. u Dělouše, hejt. a pš. Ústí n. L., okr. Chabařovice, fara Skorotice; 12 d., 66 ob. n. (1890). Osada původně snad zvána Kamýk a příslušela r. 1437 k Všebořicům. — 9) K., obecně K. u Jílového, ves t. na potoce t. j., hejt. Kr. Vinohrady, okr. Jílové, fara Kostelec na Křížkách; 10 d., 156 ob. č. (1890), fil. kostel sv. Františka Ser., 2tř. šk., pš., telegr., čet. st., slevárna železa, válc. a hamry na měď a výr. měď. zboží. Alod. panství se Štiřínem, Kostelcem na Křížkách, Vel. Popovicemi a Lojovivicemi (2942,24 ha) se zámkem náleží firmě sv. pp. Ringhofferů. Dolovalo se zde zlato. R. 1266 připomíná se tu Ratmír z Kamenice. Ve XIV st. náležel kostel s far. podacím a tvrzí rodině Štuků. Nějaký čas náležela K. obci Nového města Pražského, ale r. 1550 jí odňata a prodána Janu Frejnárovi z Branova. Pak se dostala Prokopu Otmarovi z Holohlav, r. 1576 Čeňku Míčanovi z Klimšteina, r. 1583—1629 rodině z Lobkovic, r. 1629—43 rodině Michnů, potom Kolhartů ze Sternfeldu, od r. 1763 až 1860 arcibiskupství pražskému. Za arcibiskupů býval zámek oblíbeným jejich letním sídlem, jmenovitě Viléma Flor. kn. ze Salm-Salmu (†1810), jenž zde pochován. R. 1860 koupil panství kam. Frant. sv. p. z Ringhofferů (†1873), jenž původně na blízku koupil malé lesy a pozemky, na nichž zařídil kotlárnu a válcovnu na měď. Za něho starý zámek zbořen a vystavěn nynější ve slohu angl. gotiky (1862), obnoven kostel, vystavěna nová škola a dvůr. Za válek husitských fara zanikla. — 10) K. Česká (Böhmisch-Kamnitz), město t. na potoce t. j. v hornaté krajině 300 m n. m. v hejt. děčínském, při Čes. sev. dr. (Č. K.-Kam. Šenov a Podmokly-Warnsdorf); má 455 d., 44 ob. č., 4316 n. (1890), okr. soud, kommissařství fin. stráže, četn. závod. st., poštu, telegr., telef., vikářství, děk. kostel sv. Jakuba, kongregaci mil. sester sv. Karla Bor., ob. nemocnici, lékárnu, 3tř. měšť. a 5tř. obec. šk. pro chlap. a 6tř. obec. pro dív., prům. pokr. šk., spořitelnu, záložnu a podporující spolek. Průmysl a obchod zastupují; slevárna železa, továrna na pletací stroje, sklárna, továrna na papír a cellulosu, přádelny na bavlnu, vlnu, niti, tkalcovny na bavln. a lněné zboží, závody na stávkové a stuhové zboží, bělidla, úpravny, barevny, výroba tkalcovských stavů a nábytku z ohyb. dřeva, továrna na kůže, měšť. pivovar, mlýn, knihtiskárna a j. Alod. panství (9984,52 ha, z toho 9315,27 ha lesů) se zámkem a par. pivovarem náleží Ferd. kn. Kinskému. V děk. kostele (věž z r. 1555) je hrobka pánů z Vartemberka (nejstarší rakev Abrahama z V. z r. 1587), dále je zde poutní kaple Matky Boží z l. 1736—1763, kníž. nemocnice, zal. hr. Filipem Josefem a jeho synem Old. Kinským. Nedaleko odtud zříceniny hradu Zámecká hora (Schlossberg). K. Č. založena na býv. panství ostrovském a jako nejstarší známí majetníci panství kam. jmenují se páni Berkové, později z Vartemberka, kteří je drželi k Děčínu a za nich také jmenována K. Nevěrnou. Na obranu města vystavěli Vartemberkové zámeckou horu, již Lužičané marně obléhali (1441, 1442), ale r. 1444 město

Č. 2137. Znak Kamenice České.
i s kostelem vypálili

a okolí zpustošili. Za synů Prokopa z V. potvrzeny obci její výsady na prodej soli a bydlení v novém zámku. Na přímluvu pp. z V. obdrželo město znak (vyobr. č. 2137.): Štít kolmo rozpůlený, v pravo zlatý, v levo černý (erb pp. z Vartemberka), jejž drží panna stříbr. rouchem oděna pod pás nad štít vynikající. R. 1614 koupil panství českokamenické od Vartemberků Radislav Kinský z Vchynic a Tetova. Za pánů těchto trpělo město mnoho; ač mu svobody a výsady několikráte potvrdili, přece hleděli je v jeho výsadách, jmenovitě živnostech, všelijak zkracovati. Spory ty trvaly od r. 1652—1756. V l. 1756, 1757, 1778, 1866 leželo tu vojsko. K-cí Českou pojmenováno město na rozdíl od K. Srbské. K. Č. jest rodištěm Jakuba Frinta. — Okr. soud českokamenický má na 181,78 km² se 4201 d., 268 ob. č., 27.369 n., z 27.834 přít. ob. 27.354 kat., 134 ev., 61 ž., 285 j., z těch 13.298 muž., 14.526 žen (1890). — 11) K. Dolní (Nieder-Kamnitz), ves t., souvisící s Č. Kamenicí, hejt. Děčín, okr., fara a pš. Č. Kamenice;92 d., 2 ob. č., 777 n. (1890), popl. dvůr, panská pila a cihelna, 2 přádelny na bavlnu a 2 na vlnu, přádelna nití a úpravna. — 12) K., ves t., hejt. Slané, okr., fara a pš. Velvary; 17 d., 130 ob. č. (1890), popl. dvůr. Založena kol. r. 1224 od kláštera břevnovského, jemuž do r. 1420 patřila. Král Sigmund zapsal ji (1421) Jankovi Bílému z Arklebic a jeho dědicům. V XVI. st. seděla na statku kamenickém rodina Pětipeských, dále Albrecht Štrouch z Chlumku (1591), Blažej Gryspek z Gryspachu, pánové z Klebelsberka a po r. 1692 se Sazenou dostala se K. ke Zlonicům. — 13) K. Dolní (Nieder-Kamenzen), ves t., hejt. a okr. Horš. Týn, fara a pš. Staňkov; 37 d., 218 ob. č. (1890), myslivna. Poč. XV. st. seděla tu rodina Olbramův z Kamenice, později Roupovských a Vidršpergárů, již r. 1622 zabrána a prodána (1624) Max. hr. z Trauttmansdorffu, jenž ji připojil k panství horšovotýnskému. Za dob těch stávala tu tvrz. — 14) K. Horní (Ober-Kamnitz), ves t., hejt. Děčín, okr., fara a pš. Č. Kamenice; 107 d., 828 ob. n. (1890), slevárna železa, výroba strojů, zejména pletacích, přádelna vlny a výroba umělé vlny. — 15) K. Horní, ves t., hejt. a okr. Slané, fara Vrané, pš. Zlonice; 19 d., 135 ob. č. (1890). — 16) K. Horní (Ober-Kamenzen), ves t., hejt. a okr. Horšův Týn, fara a pš. Staňkov; 63 d., 369 ob. č., 8 n. (1890), 2tř. šk., mlýn. Ve XIV. st. seděli zde Okalanci, poč. XVI. st. Jan Bohuchval z Hrádku, potom drželi H. K-ci i s tvrzí Šlovští ze Šlovic, po nich rodina Štaufenberkovská, 1675 Hochauzarovská, konečně K. připojena k panství horšovotýnskému. Někdejší zámek přestavěn na popl. dvůr. — 17) K. Horská, ves t., hejtm. Semily, okr., fara a pš. Žel. Brod; 70 d., 461 ob. č. (1890), 2tř. šk., ložisko žel. rudy a samoty Dolánky a Modrá. 18) K. nad Lipou, okr. město t. v Táborsku na potoku Kameničce, hejtm. Pelhřimov; 310 d., 2220 ob. č., 2 n. (1890), s přidělenými osadami Antonkou, Gabrielkou, Johankou a Novou Vsí 403 d. se 2772 ob., z nichž bylo 2677 katol., 2 ev. a 93 židé, děk. chrám Všech Svatých (1358 plebanie, od 1673 děkanství), 2 km na j. hřbitovní kaple sv. Magdalény na návrší Brádle (zal. 1348 Dobešem z Bechyně), měst. radnice s úřady samosprávnými, okr. soudem, 5tř. obec. šk. chlap. a dívčí šk., 3tř. měšť. šk. chlap., prům. pokr. šk., vše v nákladné školní budově z r. 1896, pš. a telegr., četn. st., lékárna, mlýn, pila, výroba punčoch a obuvi. Alod. panství K. n. L., k němuž mimo to patří Božejov, Částrov, Nový Etink a Vodná, zaujímá 5637,35 ha půdy, jsouc bohaté zvláště krásnými zachovalými lesy (7 revírů). Náleží k němu zámek s parkem a zahradou (v ní mohutná starobylá lípa, dle níž město nad Lipou slove), pivovarem, hospodářskými budovami, mlýnem a pilou. V okolí až do nedávna dolovalo se na žel. rudu, jež se v několika panských hamrech spracovávala. Dle pověsti pochází zámek kamenický i lípa z r. 1284. Památny strom ten byl přes 25 m vysoký, ale r. 1824 srazil hrom hlavní kmen tak, že nyní je toliko 6 m vysoký. Za to všakšíří se mohutnými větvemi, zaujímaje obvod na 120 kroků. Dle Hájka z Libočan byl v XIII. st. pánem na K-ci Jaroš Kočovský, v 1. polovici XIV. st. byl majitelem hradu Dobeš z Bechyně. Koncem XIV st. patřila K. pánům Sezimům z Ústí, v XV. st. vládli hradem a zbožím páni ze Stráže a později páni ze Šelmberku, koncem XV. st. přešel statek koupí na rytíře Leskovce z Leskovce, po nichž v XVI. st. připomínají se rytíři Malovcové z Malovic. Kol. r. 1583 dal Jan st. Malovec zámek kamenický dle nynější podoby vystavěti. Rovněž opravil hřbitov. kapli na Brádle. Pro účastenství v bouři české byl r. 1622 tehdejší majitel K. Sigmund Matěj Venclík z Vr- chovišť odsouzen k ztrátě polovice jmění; bylo však mu všechno zabaveno, prodáno (1623) Španělovi Jindřichu Paradisovi z Eschaide, v kterémžto rodě zůstalo až do r. 1692, kdy pro nesváry s občanstvem prodáno Janu Ezaiáši z Hartigu. V držení rodu toho zůstala K. po meči do r. 1742, po přeslici do r. 1799. Pozdější majitelé rychle po sobě se střídali: Jan Nádherný, Frant. ze Sikingů, J. Rilke, Leop. Förster, Eugen Wratislav z Mitrovic, Dorota Rejová, pí. Bretenilová, Kar. hr. Rej, Ludv. ryt. Peschier, JUDr. Jan Kanka. Tento r. 1826 prodal K-ci dotčenému hr. Rejovi, od něhož převzala ji manželka Dorota. Od věřitelů hraběnky Rejové koupil r. 1831 K-ci s Částrovem a Nov. Etinkem Jan Jindřich sv. pán Geymüller, v jehož rodě K. s Částrovem, Novým Etinkem a ostatními později přikoupenými statky (Božejovem, Vodnou) zůstala až do dneška. Ježto za velkého střídání se majitelů zámek valně sešel, upraven r. 1840 k obývání a opraven. Nástupce Janův Jakub Rudolf sv. pán G. zřídil také rodinnou hrobku v kapli na Brádle. Město, občanstvo i cechy obdržely od vrchností různé výsady (vybírání mýta, vaření piva, odbývání trhů aj.), ale po vzpouře, jíž se město súčastnilo spolu s vrchností, byly r. 1622 mnohé výsady zrušeny, později však

Č. 2138. Znak Kamenice nad Lipou.
některé zase dány. Znak městský (vyobr. č. 2138.): v modrém štítě městská hradba s otevřenou branou a 2 věžemi, po jichž stranách po štítku stříbr. s červ. 5listou růží. Okr. soud kamenický zaujímá 293,55 km² se 3299 d., 22.430 ob. č., 49 n., z 22.502 přít. ob. 21,874 katol., 59 evang., 568 ž., z těch 10.940 muž., 11.562 žen (1890). — 19) K. Pustá (Wust- či Pust-Kamenitz), far. ves t., hejt. Vys. Mýto, okr. Skuteč, pš. Krouna; 129 d., 692 ob. č. (1890), kostel sv. Anny (v podobě kříže z r. 1763), při němž r. 1786 zřízena lokalie, 1857 fara, 2tř. šk. (katol. s ev. smíšená), 2 mlýny, výroba dřevěného zboží. Čásť obce Hradčany, Pec a samota Bukovina. — 20) K. Srbská též Slovanská (Windisch-Kamnitz), far. ves t. na Kamenickém potoce, hejtm. Děčín, okres Č. Kamenice; 197 d., 1031 obyv. n. (1890), kostel sv. Václava (ve XIV. stol. far.), 5tř. šk., pš., přádelna bavlny, par. pila, 2 mlýny s pilami a tkalcovství. — Ves patřívala k okolním hradům, od. pol. XV. st. k panství českokamenickému a pak děčínskému. — 21) K. Trhová, K. pod Zeleným Táborem, město t. na pr. bř. Chrudimky, hejt. Chrudim, okr. Nasevrky;
Č. 2139. Znak Kamenice Trhové.
126 d., 1152 ob. c. (1890), farní kostel sv. Filipa a Jakuba (z r. 1712), radnice, 5tř. šk., četn. st., pš., výroba dřevěn. uhlí, pila, 2 mlýny a 7 výr. trhů. Odtud po Chrudimce plaví se dříví. K. T. byla r. 1349 far. osadou, později postoupena k biskupství litomyšlskému. Roku 1400 držel ji Beneš z Kocourkova a později jeho potomci. Ke konci XV. stol. prodal Václav z Perknova K-ci se vším příslušenstvím Mikuláši ml. Trčkovi z Lípy, jeho dědicové pak prodali ji Bernardovi-Sobkovi z Kornic, z jehož potomků Jan súčastnil se bouří stavovských, začež mu K. se vším příslušenstvím zabrána a prodána Frant. ryt. de Couriers, za něhož připojena k panství nasevrckému. R. 1835 městečko vyhořelo. R. 1609 byla K. T. již městečkem a měla svůj znak (vyobr. č. 2139.): v červ. poli stříbrný český lev bez koruny.

22) K., městys na Moravě v hejt. a okr. jihlavském; 259 d., 1898 ob. č. (1890), far. kostel sv. Jakuba (v XV. stol. připom.), kaple sv. Anny (z r. 1730), 5tř. šk., radnice, na kopci u kostela nemocnice (zal. 1828 far. Ign. Vyškovský), četn. stan., pš., obecní pivovar a samota Brodek. Obyvatelé provozují tkalcovství a obuvnictví po domácku. Matrika založ. r. 1640. U dolní brány stojí dosud nějaké rytířské sídlo, stavení ryt. znakem a starobylými nápisy opatřené. Jjz. K. kopec Bílá Hora u lidu zv. Kolín. K. byla již v nejstarší době samostatným panstvím; okolo r. 1350 byla v držení jakéhosi Tobiáše. R. 1556 příslušela již co městys s farou k panství třebíčskému. R. 1648 dosazen sem opět katol. farář. K. jest rodištěm hud. skladatele Frant. Krommera.

23) K. Saská, něm. Chemnitz, hl. m. hejtmanství v saském krajském hejtmanství cvikovském, třetí největší a první tovární město král. Saského, 306 m n. m., 35 km od rakouských hranic, na K-ci a železn. tratích Drážďany-K., Cvikov-K., K.-Lipsko, K.-Rosswein, K.-Annaberg, K.-Riesa, K.-Stollberg, K.-Adorf a K.-Limbach. K. jest sídlem okr. hejtmanství, zem. soudu pro okresy Annaberg, Augustusburg, Burgstadt, Ehrenfriedersdorf, Frankenberg, K., Limbach, Mittweida, Oberwiesenthal, Penig, Rochlitz, Scheibenberg, Stollberg, Waldheim, Wolkenstein a Zschopau, hl. berního úřadu, celního úřadu, pěti civilních a pěti trestních komor, 2 obchodních kom., inspekce báňské, zemského stavebního úřadu, vrchní dopravní inspekce a hl. správy strojíren saských státních drah, superintendentury, 2 okr. inspekcí školních, kommanda garnisonního a okresního kommanda zeměbrany, filiálky říšské banky, filiálky saské banky, městské banky, Kamenického bankovního spolku a j. Stará vnitřní čásť města, která jindy bývala opevněna, má s části ještě úzké ulice, ale velmi rychle se modernisuje. Staré město obklopují nové části a předměstí, vesměs úplně moderně vystavěné. Náměstí a sady zaujímají asi 50 ha; nejkrásnější jsou sady při zámeckém rybníku, sady na Schillerově náměstí a t. zv. Küchwald na sev.-záp. straně města. K. má 1 katol. farní kostel a 7 kostelů protestantských, z nichž vynikají chrám sv. Jakuba z r. 1389 s krásným portálem a obrazem od Lukáše Kranacha staršího a kostel zámecký z r. 1514—25 s obrazy starší francské školy. Z jiných staveb vynikají synagoga, stará radnice v gotickém slohu, nová radnice, paláce soudní a poštovní, budova říšské banky, bursa, lóže svobodných zednářů, budovy některých škol, městské divadlo, kasino, centrální nádraží, Hedvičiny lázně s největším krytým bassinem v Německu a j. Z ústavů vzdělávacích má K. technické státní školy, král. gymnasium z r. 1868, reálné gymn. z r. 1857, seminář pro vzdělání pěstounek v dětských zahrádkách, obchodní školu, vyšší městskou školu, tkalcovskou, hospodářskou školu, průmyslovou školu pokračovací, 2 vyšší školy chlapecké a 2 dívčí, 14 okr. škol, 1 obecní školu katol. a odborné školy pro malíře, lakýrníky, sklenáře, tkalce, krejčí a holiče. Dále jest zde ústav meteorologický, průmyslové museum, městské sbírky přírodnické, městská knihovna se 26.000 sv., letní divadlo a j. V K-ci vycházejí 4 politické listy a jest zde sídlo četných spolků vědeckých, uměleckých a živnostenských, z nichž vynikají spolek pro dějiny K. a spolek Kunsthütte, jenž má značné sbírky umělecké. Dobročinných a zdravotnických ústavů jest velké množství. Nejdůlež. jsou městská zastavárna, několik nemocnic, mezi nimi velká nemocnice sv. Jiří, krásné sanatorium pro přírodní léčení, zal. Zimmermannem, dvoje veřejné lidové lázně, sirotčinec, chudobinec. Vedle toho je zde přes 60 spolků dobročinných pro nejrozličnější účely. K zařízení města náleží velká plynárna, velkolepé jatky, městský vodovod přivádějící vodu z Krušných hor, koňská dráha, uliční parní dráha a v novější době i elektrická tramway. Velkolepý průmysl získal K-ci název saského Manchestru. Z průmyslových odvětví prvé místo zaujímají strojnictví a příbuzné odbory (r. 1892: 179 závodů s 11.622 dělníky vyrobilo za 27 mill. marek zboží) a textilní průmysl, jmenovitě přádelny, tkalcovny a výroba zboží stávkového (r. 1892: 160 závodů, 13.351 dělníků s výrobou v ceně 90 mill. marek). Mimo to jsou v K-ci továrny na umělé květiny, kartonáže, deštníky, tapety, voskové plátno,rukavice, kožené zboží, strojní řemeny, drátěné kartáče, váhy, pokladny, šrouby, doutníky, kameninové zboží, cement, inkousty, lučebniny, barviva a j., dále pivovary, cihelny, pletárny drátu a j. Roku 1890 obnášel počet veškerého v továrnách zaměstnaného dělnictva 34.652. Přirozeno, že při tak rozsáhlém průmyslu i obchod je velmi značný. Hlavními předměty obchodu jsou suroviny a tovary na polo spracované, jakož i výrobky uvedených odvětví průmyslových. Také obilí a petrolej jsou důležitými druhy obchodního zboží. Počet obyvatelů stoupá velmi rychle: r. 1801 měla K. 10.835 obyv., 1840; 23.476, 1864: 54.827, 1890: 138.954, 1895: 161.017. Dle vyznání daleko převažují evang. S městem sousedí řada obcí, hospodářsky ke K-ci připoutaných. Jsou to jmenovitě Altendorf, Borna, Hilbersdorf, Bernsdorf, Furth, Kappel a Gablenz. K. vyvinula se při benediktinském klášteře, jejž založil r. 1125 císař Lothar. Konrád III. udělil pak r. 1143 K-ci právo ku konání veřejných trhů. V letech násled. bylo město opětovně dáno v zástavu. R. 1329 zastavil K-ci Ludvík IV. markraběti míšenskému Bedřichu Vážnému. Při rozdělení wettinských zemí r. 1485 připadla K. linii ernestinské. Roku 1539 přijalo město reformaci a zrušen zdejší klášter, jenž přeměněn ve vévodský zámek a umístěny v něm úřady. V třicetileté válce K. utrpěla značných škod a byla r. 1632 Švédy částečně vypálena. R. 1639 zvítězil zde Banér nad saským vojskem. K. náleží již od poč. XIII. stol. k čelným průmyslovým městům něm. Město mělo pro značný obvod monopol na bělírny, následkem čehož se tam v krátce vyvinul značný průmysl textilní. Válkou třicetiletou nastala v K-ci stagnace a teprve poč. XVIII. stol. vzbuzen opět čilejší průmyslový ruch. K. jest rodištěm historika G. Fabricia a filologa Chr. G. Heynea. — Hejtmanství sasko-kamenické má bez města K. ve 3 městech a 79 venkovských obcích 187.800 ob. (1890). — Srv. J. Ermisch, Urkundenbuch der Stadt Chemnitz (Lipsko, 1876); Zöllner, Geschichte der Fabrik-und Handelsstadt Chemnitz (K., 1887); Erhardt, Führer durch Chemnitz (K., 1891). Od r. 1876 vycházejí zde »Mitteilungen des Vereines für Gesch. d. St. Chemnitz«.