Ottův slovník naučný/Kainit

Ottův slovník naučný
Kainán	Kainit	Kainité

Údaje o textu
Titulek:	Kainit
Autor:	Karel Vrba
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha : J. Otto, 1898. S. 754. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Související na Wikidatech: Kainit

Kainit se vyskytuje u Stassfurtu v Prusku a u Kałusze v Haliči v mohutných vrstvách. V dutinách zrnitého neb i celistvého k-u pozorují se vzácné obyčejně jen drobné jednoklonné krystalky, dle plochy zpodové tabulkovitě vyvinuté a dle plochy příčné a dle ploch hranolových zřetelně štěpné. T = 2; H = 2,07—2,15. K. jest čirý, nažloutlý, našedlý nebo červený, průhledný nebo průsvitný a mastně skelně lesklý. Lučebné složení k-u jest ${\ce {MgSO4 + KCl + 3 H2O}}$ čili ${\ce {SO4}}$ 32,2 %, ${\ce {MgO}}$ 16,1 %, ${\ce {K}}$ 15,7 %, ${\ce {Cl}}$ 14,3 %, ${\ce {H2O}}$ 21,7 %. Někdy čásť ${\ce {KCl}}$ nahrazena ${\ce {NaCl}}$. Ve vodě se k. lehce rozpouští a rozkládá, z roztoku krystaluje (${\ce {K2Mg[SO4]2 + 6 H2O}}$), sloučenina, která se i v přírodě vyskytuje jakožto pikromerit, později vylučuje se sůl hořká ${\ce {MgSO4 + 7 H2O}}$. Vr.