Ottův slovník naučný/Kainit

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Kainit
Autor: Karel Vrba
Zdroj: Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha : J. Otto, 1898. S. 754. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Související na Wikidatech: Kainit

Kainit se vyskytuje u Stassfurtu v Prusku a u Kałusze v Haliči v mohutných vrstvách. V dutinách zrnitého neb i celistvého k-u pozorují se vzácné obyčejně jen drobné jednoklonné krystalky, dle plochy zpodové tabulkovitě vyvinuté a dle plochy příčné a dle ploch hranolových zřetelně štěpné. T = 2; H = 2,07—2,15. K. jest čirý, nažloutlý, našedlý nebo červený, průhledný nebo průsvitný a mastně skelně lesklý. Lučebné složení k-u jest čili 32,2 %, 16,1 %, 15,7 %, 14,3 %, 21,7 %. Někdy čásť nahrazena . Ve vodě se k. lehce rozpouští a rozkládá, z roztoku krystaluje (), sloučenina, která se i v přírodě vyskytuje jakožto pikromerit, později vylučuje se sůl hořká . Vr.