Ottův slovník naučný/Křižanov

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Křižanov
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 215–216. Národní knihovna České republiky
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Křižanov
Související články ve Wikipedii:
Křižanov (Hořičky), Křižanov (Hrob), Křižanov (Hynčina), Křižanov (okres Písek), Křižanov (okres Žďár nad Sázavou)

Křižanov: 1) K., osada v Čechách u Litoboře, hejt. N. Město, okr. Č. Skalice, fara a pš. Hořička; 42 d., 219 ob. č. (1890). — 2) K., ves t., hejt. a okr. Milevsko, fara a pš. Veselíčko; 44 d., 242 ob. č. (1890), mlýn a samota Prachov. — 3) K. (Krinsdorf, Grinsdorf), ves t., hejtm. Teplice, okr. Duchcov, fara a pš. Hroby; 33 d., 27 ob. č., 260 n. (1890), doly na stříbrnou a olov. rudu, hnědé uhlí, tov. na dřevité látky a lepenku, 3 mlýny a myslivna. Ves založena (před r. 1341) na klášterství oseckém.

4) K., městys na Moravě na potoce četnými rybníky protékajícím, v hejtm. a okr. velkomeziříčském, má 246 d., 1494 obyv. č., 19 n. (1890), far. kostel sv. Václava, kapli sv. Barbory, 5tř. obec., 2tř. průmysl, pokrač. šk., poštu, četnickou stanici a doly na želez. rudu. Alod. statek s krásným zámkem, pivovarem, dvorem, par. pilou, mlýnem, cihelnou náleží dědicům Viléma šl. Teubera. K. vzpomíná se po prvé 1239. Tehdejší jeho majitel Přibyslav z K-a a z Obřan, župan brněnský a veveřský († 1251), daroval tamější faru hospitálu u sv. Ducha v Brně, od něhož dostala se řádu Johanitů v Jihlavě a ti zřídili při ní kommendu, jež trvala až do r. 1483. Statek křižanovský sám přešel z rukou dcery Přibyslavovy Eufemie v majetek Bočka purkrabí znojemského, jehož dcera Anežka darovala jej (1287 a 1290) klášteru žďárskému. Poč. XIV. stol. dostala se jedna polovice K-a v majetek pánů z Lomnice, kteří drželi ji až do poč. st. XV. V 2 pol. XV. st. skoupili páni z Pernštejna po částech celé panství křižanovské, totiž K. (faru zdejší získali r. 1483, polovici města klášteru žďárskému patřící r. 1486) a vsi Kunratice, Sviny, Sklený, Jívové s celým příslušenstvím. Od nich nabyl panství toho r. 1560 Zdeněk Lhotský ze Pteni, jehož vnukové prodali je 1610 Jiř. Wolfu Křineckému z Ronova. V této době obnoven byl také hrad křižanovský, který nejspíše za válek husitských byl zničen. Majitelé se potom často střídali. Konc. XVII. st. držel panství křižanovské Maxmilián Oldřich hr. z Kounic, jenž spojil s ním nově získané statky N. Ořechov a Dobrou Vodu. Takto zvětšené panství koupil pak r. 1727 klášter žďárský za 181.000 zl. rýnských. Po jeho zrušení připadlo zboží křižanovské náboženskému fondu a dáno bylo nejprve v nájem (1790), potom prodáno (1809) Karlu Endsmannovi z Řonova. Od Slavonic ke K-u táhne se celá řada kyselých železnatých pramenů, ale lidé málo si jich všímají. — 5) K. (Chrises), ves t., hejtm. Zábřeh, okr. Mohelnice, fara Dol. Hynčina, pš. Krasikov; 42 d., 2 obyv. č., 291 n. (1890), 1tř. šk.