Ottův slovník naučný/Josefov

Ottův slovník naučný
Josefodol	Josefov	Josefová

Údaje o textu
Titulek:	Josefov
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha : J. Otto, 1898. S. 629–630. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Josefov
Související články ve Wikipedii: Josefov (Jaroměř), Josefov (Křtinské údolí), Josefov (okres Hodonín), Josefov (Rožná)

Josefov: 1) J. (Josefstadt), král. svob. město a býv. pevnost v Čechách na l. bř. Labe a při vtoku Metuje do Labe, 266 m n. m., v hejt. královédvorském a okr. jaroměřském; má 114 d., 2642 ob. č., 3361 n., 14 jiné nár. (i s voj. posádkou 3650 m., 1890), far. kostel Nanebevst. P. Marie (z l. 1805–1810), 5tř. čes. obec. a něm. soukr. šk., měst. opatrovnu, radnici, stan. pš., telegr., četn. a Čes.-sev. záp. dr. (N. Brod–Pardubice–Libava) a Jihosev.-něm. spoj. dr. (Josefov–Liberec–Seidenberk), měst. spořitelnu, cukrovar, pivovar, lihovar, válc. mlýn a znamenité trhy na koně. Mimo to jest zde sídlo velitelství 9. arm. sboru, růz. voj. úřadů, kasárny, dělostřelecké skladiště, garnis. špitál. J. jest dosud hradbami obehnán, ač prohlášen za místo otevřené. — Na místě nynějšího J-a rozkládala se po l. bř. Metuje far. osada Ples, v níž býval kostel sv. Jiljí (ve XIV. st. far.), jenž zbořen r. 1783 při zakládání pevnosti. Statek Ples drželi až do XVI. stol Plesští z Levína, po nich (1544) Plesové Heřmanští ze Sloupna, 1571 Johanka Zárubová ze Sloupna a při rodě manžela jejího zůstal do r. 1601, kdy přikoupen k Smiřicům. R. 1764 počaly se konati přípravné práce k založení pevnosti, která měla sloužiti na obranu proti Prusku. Proto koupeno cís. Josefem panství Smiřické od Jana Václ. kn. Paara ke král. komoře, by tím snáze mohlo se pozemků užiti. Sám císař několikráte sem zavítal. R. 1784 počalo se bourati ve Vodním Plese. Tok Labe přeložen a stavba pevnosti trvala do r. 1787. Pevnost zvána s počátku rovněž Ples, ale Leopold II. na památku jejího zakladatele pojmenoval (1791) ji J-em a přijal jej dopočtu král. svob. měst, při čemž i znakem (vyobr. č. 2096.) nadán: v zlatém štítě na zel. zpodku stříbrná pevnostní hradba, za ní v pravo stříb. čtverhranná věž s cihlovou střechou a zlat. makovicí, v levo turnýřský helm s 1 stříbr. a 2 červ. péry; mezi věží a helmem cís. orel. — Základ k nyn. kostelu položen r. 1805, načež r. 1811 vysvěcen; r. 1844 založ, zde fara, ale farář teprve r. 1850 dosazen. S počátku přibývalo do pevnosti málo obyvatel, ač jim značné výhody poskytovány. Do r. 1839 bylo zde 78 domů. Roku 1866 Prusové ze strategických ohledů zásobené pevnosti se vyhnuli. Narodil se zde paedagog a spisovatel český Jan Kosina. — Srv. Památky archaeol. díl IX. str. 757.

2) J., osada na Moravě u Babic, hejt. a okr. Brno, fara a pš. Adamov; 9 d., 134 ob. č. (1890), mlýn a barvírna. — 3) J., také Bukvice, ves t., hejt. a okr. Hodonín, fara a pš. Dolní Bojanovice; 46 d., 207 ob. č., 3 n. (1890), 1tř. šk. Vznikla r. 1782 ha pozemcích zrušeného popl. dvora a pojmenována na počest cís. Josefa II. — 4) J., ves t., hejt. Nové Město, okr. a př. Bystřice u N. Města, fara Rožná; 34 d., 218 ob. č. (1890), samota Suché Louky. Založ. r. 1770 na pozemcích býv. popl. dvora. — 5) J., osada t. (hejt. Šumperk), viz Josefová.

6) J., Josefovice, Dvůr Nový (Josefsburg), osada ve Slezsku, hejt. a okr. Opava, fara a pš. Hrabyně; 28 d., 151 ob. č. (1890). Založ. kol. r. 1780 zbrojmistrem Josefem hr. Mitrovským z Nemyšle na pozemku hrabyňském.