Ottův slovník naučný/Jevíčko

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Jevíčko
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha : J. Otto, 1898. S. 304–305. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Jevíčko

Jevíčko: 1) J., Jevič (Gewitsch) město na Moravě na Malé Hané, při potoce Děvečka, přítoku Třebovky, v hejt. moravsko-třebovském; má 163 d., 931 ob. č., 274 n., s předměstím 365 d., 1978 ob. č., 382 n. (1890), okr. soud, fin. stráž, četn. stan., pš., telegr., stan. Mor. sev. dr. (Chornice-Opatovice), far. kostel Nanebevzetí P. Marie, někdy kostel kláštera augustiniánského, hřbitovní kostel sv. Bartoloměje, 4tř. chl., 5tř. dív. obec. utrakv. šk., 1tř. obec. žid. šk., 3tř. něm. měst šk., čes. zemskou reálku (z r. 1897), špitál, starou radnici, lékárnu, měst. spořitelnu, pravovar. pivovar, škrobárnu, značná ložiska ohnivzdorné hlíny, která se do ciziny vyváží. Alod. statek se dvorem, majetek Lud. hr. z Herberšteinů. Město, pravidelně do čtverce stavěné, jest důležitou národní posicí sev.-záp. Moravy, ač český živel jest tu značně ohrožen. J. hned od svého založení bylo zbožím zeměpanským, ale od samých zeměpánů scizováno, konečně-přešlo v XV. stol. navždy v soukromý majetek. Jest prastarou osadou, leževší na cestě, která od Svitav Letovicemi vedla do Brna. Připomíná se poprvé r. 1175 v diplomatáři mor., kdy Otta Olomúcký a biskup Jindřich Zdík litomyšlskému klášteru darovali šestý peníz ze cla jevíčského. Mimo to vedla odtud důležitá cesta do Konice. R. 1172 založen tu klášter august. od biskupa Felixa nebo Filippa. R. 1241 spáleno J. Tatary, r. 1249 daroval mu král Otakar les u Šebetova, mimo to r. 1258 obdrželo práva městská, soudnictví nad 13 okolními osadami, mýto na 3 hodiny cesty kolem, právo mílové a jiné výsady. Počalo z dřívějších pohrom se zotavovati a zkvétati, ale již r. 1287 bylo přepadeno loupeživým ryt. Heřmanem z Hohenštýna, i s okolím vydrancováno, vypáleno a mnoho obyvatel pobito. R. 1423 a podruhé (1431) pod vedením Prokopovým vojskem husitským dobyto a učiněn z něho pevný tábor husitství a později i Českých bratří. Král Ladislav vysadil (1454) městu výr. trh a král Ludvík, uděliv mu ještě jeden trh, dovolil (1522) mu červeným voskem pečetiti. Po bitvě na Bílé Hoře ztratilo město všechny výsady, ale r. 1631 byly mu navráceny. R. 1766 vystavěn od převora august. kláštera v Brně kostel Naneb. P. Marie, v němž je hrobka hrab. rodiny Salmovsko-Neuperské. R. 1786 klášter zrušen, pozemky jeho rozprodány; později skoupila je obec jevíčská. J. jest rodištěm Mikuláše z J-ka, jednoho z prvních učitelů university pražské, a Cyrilla Fr. Nappa, praeláta kláštera august. na St. Brně.

Okres jevíčský obsahuje 31 polit. obcí se 3422 d., 18.083 ob. č., 3142 n., 4 j.; z 21.262 přít. ob.: 19.866 katol., 1005 ev., 391 ž.; z těch 9979 muž., 11.283 žen. (1890).

2) J., obec židovská, ves t., 24 d., 154 ob. n., z těch 123 Židů (1890), 1tř. šk.