Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Jepice

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Jepice
Autor: František Klapálek
Zdroj: Ottův slovník naučný: Třináctý díl. Praha: J. Otto, 1898. S. 237–238. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Jepice

Jepice (Ephemeridae) jest řád hmyzu vyznačený proměnou nedokonalou, ústroji ústními sice kousavými, ale značně zakrnělými; křídly blánitými buď velice nestejnými nebo zadními zcela zakrnělými; štěty jsou dva nebo tři, vývody žláz pohlavních jsou sudé a otvory jejich oddělené; larvy jsou apneustické se žabrami vzdušnicovými, opatřené kusadly kousavými a žijí ve vodě; dříve než mění se ve hmyz dospělý, pro dělávají stupeň subimaga. Tělo j. dospělé jest štíhlé a střední kroužek hrudní vyniká velice nad oba ostatní; na hlavě jsou oči složené, u samečka velmi veliké, u samičky daleko menší; očka jednoduchá jsou 2—3; tykadla jsou krátká osinovitá, 2—3členná; štít čelní veliký, zakrnělé ústroje ústní přikrývající. Křídla jsou trojúhlá hojnými žilkami podélnými i příčnými protkaná; nohy tenké, přední holeně a chodidla samečka velmi jsou prodloužena. Různé druhy j‑ic poletují od časného jara až do podzimku po blíž vod; samečkové poletují při slunce západu v hejnech ve vzduchu vznášejíce a střídavě se spouštějíce; samičky posedávají na travinách a křoví, vyletujíce pouze občas pro oplození, kteréž děje se ve vzduchu. Samečkové brzy potom hynou a samičky přežijí je jen, co by snesly vajíčka, což činí buď poletujíce nad vodami a pouštějíce je do vody, nebo samy, zvláště druhy drobnější, sestupují po předmětech pevných do vody, při čemž pod křídly pochvovitě svinutými nesou s sebou vzduch. Kdežto hmyz dospělý potravy nepřijímá, jsou larvy dravé; buď žijí volně na kamenech, nebo trhavými pohyby plovou, nebo žijí v chodbách ve břehu vyhrabaných. Dýchají lupénkovitými nebo chvostovitými žabrami vzdušnicovými umístěnými na svrchu zadečku; na konci těla jsou 3 štěty. Dospěvše vylézají z vody a svléknuvše se mění se v subimago, stupeň to hmyzu dokonalému velice podobný, lišící se však kratšími nohami i štěty a kalnými křídly. Subimago v kratičké době ještě jednou ve všech částech svých se svléká a mění se v imago. J. vyskytují se někdy ve velikém množství, jsou potravou rybám i ptákům a pronásledovány jsou dravým hmyzem, najmě vážkami. Soustavně spracovány jsou v A. E. Eatonově »A revisional monograph of recent Ephemeridae or Mayflies« (Londýn, 1883—88). Z větších rodů nejznámější jest Ephemera L., podeňka, se 2 páry křídel čirých, více méně hnědě skvrnitých, 3 štěty ocasními, zadními chodidly 4člennými; sameček má oči jednoduché a 2. článek čtyřčlenných noh pohlavních nejdelší. Polymitarcys Eat., j. se 2 páry křídel mléčně kalných a se 3 štěty, z nichž prostřední jest u samečka zkrácena; na Labi v ohromném množství se někdy vyskytuje P. virgo, j. děvuša, podobně jako příbuzná Palingenia longicauda, j. dlouhochvostá, známá v Uhrách pro své množství pod jménem »Tisský květ«. Druhy tyto ohněm lákají, sbírají a suší za potravu rybám i zpěvavým ptákům. Vedle uvedených jsou obecnějšími ještě rody: Heptagenia Walsh (Baetis Leach) s křidly čirými, na mnoze neskvrnitými, s 3 štěty ocasními, Clöe Burm. s křídly málo příčně žil kovanými, s 2 štěty ocasními, a Caenis Steph. s 2 křídly málo příčně žilkovanými, kalnými, a 3 štěty ocasními. Kpk.