Ottův slovník naučný/Jasnozrakost

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Jasnozrakost
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha : J. Otto, 1898. S. 100. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Jasnozrakost, jasnozření (franc. clairvoyance), jest název pro ony prý stavy duševní, kdy při smyslech zavřených v intuitivním pohroužení vidíme věci časem i prostorem vzdálené, jež jinak smyslům neb obyčejnému usuzování jsou nepřístupny. Zavřenýma očima čísti písmo na prsa nebo žaludek položené, prohlédati utrobu svou nebo cizí a sídlo nemoci tam odkrývati, v budoucnost zírati a tuto předpovídati a pod. jsou výkony v j-i prý prováděné. Jest pravda sice, že za okolností mimořádných čivost nervstva neobyčejným způsobem se může stupňovati, ale neobyčejnost ta není nikdy zázračnou, nýbrž vždy jen přirozeně fysiologicky vysvětlitelnou, a nemůže nikdy založiti novou mohutnost zírací, jež by nad čas a prostor se dovedla povznésti, jak tomu chce j. Zkrátka, pokud toto vyhlašováno bývá za způsob poznávání jiný, než by se dalo podle zákonův myšlení a z podmínek organisace mozkové vyložiti, lze je odkázati do řady nejen nepravých tvrzení, ale i výmyslů vypočítaných na klam lehkověrných lidí.