Ottův slovník naučný/Janovice

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Janovice
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha: J. Otto, 1898. S. 22. Národní knihovna České republiky
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Janovice (rozcestník)
Související články ve Wikipedii:
Červené Janovice, Janovice, Janovice (Babice), Janovice (Dlouhá Ves), Janovice (Jívka), Janovice (Kobyly), Janovice (Kravaře), Janovice (Morašice), Janovice (Olbramice), Janovice (Pelhřimov), Janovice (Polná), Janovice (Rudník), Janovice (Rýmařov), Janovice (Starý Jičín), Janovice (Velká Bíteš), Janovice (Vinary), Janovice nad Úhlavou, Janovice v Podještědí, Janovičky (Heřmánkovice), Moravecké Janovice, Pernštejnské Janovice, Uhlířské Janovice, Velké Janovice, Vrchotovy Janovice
Č. 2007. Znak Červených Janovic
Č. 2008. Znak Janovic nad Úhlavou
Č. 2009. Znak Uhlíř. Janovic

Janovice: 1) J., ves v Čechách, hejt. Něm. Brod, okr., fara a pš. Polná; 55 d., 361 ob. č. (1890), 2tř. šk. Náležela někdy ku špitálu v Polné. — 2) J. (Johannesberg, Hannsdorf), ves t., hejt., okr. a pš. Broumov, fara Heřmánkovice; 61 d, 3 ob. č., 353 n. (1890), kaple sv. Jana Křt., 1tř. šk., celní úřad, mlýn. Ves založil v XVI. stol. broumovský opat Jan z Chotova. — 3) J. (Johannesdorf, Johnsdorf), ves t., hejt. Broumov, okr. Teplice, fara Vernířovice, pš. Abršpach; 126 d., 2 ob. č., 663 n. (1890), kaple sv. Ant. Pad., 2tř. šk., záložna, 2 mlýny, nadační dvůr a myslivna stud. fondu, opodál lomy na mlýnské žernovy. R. 1627 koupila J. Anna Straková z Hodkova a utvořila z něho nový statek. Když pak její syn Jan Petr Straka z Nedabylic koupil Horní Teplici, připojil k ní i statek janovský. — 4) J., ves t., hejt. a okr. Bydžov Nový, fara Hlušice, pš. Smidary; 37 d., 251 ob. č. (1890), popl. dvůr statku hlušického. — 5) J., osada t. u Skupic, hejt. a okr. Chrudim, fara Morašice, pš. Heřm. Městec; 38 d., 266 ob. č. (1890), panská obora. — 6) J. (Johnsdorf), ves t., hejt. a okr. Jablonné, fara Vratislavice, pošta Ringelshain; 88 d., 382 ob. n. (1890), 1tř. šk., myslivna. — 7) J., ves t., hejt. Pelhřimov, okr. Počátky, fara Veselá, pš. Častrov; 35 d., 285 ob. č. (1890). — 8) J. (Janowitz], ves t., hejt. a okr. Sušice, fara a pš. Dlouhá Ves; 15 d., 135 ob. n. (1890), mlýn. — 9) J., osada t. u Malčic na pr. bř. Mohelky, hejt. Turnov, okr., fara a pš. Čes. Dub; 7 d., 43 ob. č. (1890), samota Chrastina.

10) J. Červené, městys t. v hejt. a okr. kutnohorském, má 119 d., 734 ob. č. (1890), far. kostel sv. Martina (r. 1384 far.), 5tř. šk. (1 par.), pš., destillaci lihu, sladovnu. Alod. statek zaujímá 1079.65 ha; náleží k němu zámeček, dvůr v Č. J-cích, dvůr a pivovar v Lošanech, majetek kr. hor. města Kutné Hory od r. 1725. Ku konci XIV. stol. drželi J. ze 2 třetin bratři ze Soutic, po nich jejich potomci Janovští ze S. do 1. pol. XV. stol.; dále se tu připomínají: Petr Janovský ze Suchotlek a jeho syn, r. 1516 Hynek Haugvic z Biskupíc, r. 1524 jetřich z Lukavce, Jan z Pařízku, Adam z Říčan, r. 1550 Markvart Stranovský ze Sovojevic, r. 1551 Adam Budovec z Budova, r. 1567 Jan z Chlumu, r. 1575 Albrecht Novohradský z Kolovrat a jeho potomci, kol r. 1646 Obytečtí z Obytec, r. 1715 koupil J. F. Ar. hrabě z Thiirheimu a zal. při osiřelém kostele exposituru, která r. 1812 povýšena na faru. R. 1657 založeny zde matriky. J. jsou osada velice stará; kdy na měst. povýšeny a znakem nadány, neznámo, ale v l. pol. XVII. stol. měly svůj znak, který jim Ferdinand III. na přímluvu obce kutnohorské zlepšil a rozmnožil (znak je týž jako obce kutnohorské s vynecháním allegorických osob). Znak (vyobr. č. 2007.): v korunovaném červeném štítě na zpodě 3 zelené pahrbky, na nichž hornický znak a nad ním červený štítek domu Rakouského se stříbrným ležatým pruhem, v němž zlatá písmena F III (Ferdinand III.); štítek pak drží v pravo cís. orlice, v levo český korunovaný lev. Celý pak štít drží na zádech horník.

11) J. nad Úhlavou (Janowitz an d. Angel), město na pr. bř. Úhlavy v hejt. a okr. klatovském, má 184 d., 995 ob. č., 6 n. (1890), far. kostel sv. Jana Křt. (r. 1384 far.), 5tř. šk., synagogu, 1tř. něm. soukr. žid. šk., četn. st, pš., telegr., želez. stan. Rak. stát. dr. (Jihlava–Domažlice a Eisenštein–Plzeň–Duchcov), výrobu uměl. hnojiv, škrobu, syrobu, 4 mlýny (1 s pilou), vápencové lomy. Alod. zámeček se dvorem jest majetkem Felixa ryt. z Heineggu. Samoty: Makovský mlýn, Granatka a Papírna. J. jsou velmi starého založení. Kdy na město povýšeny a znakem nadány, neznámo. Znak (vyobr. č. 2008.): v červeném štítě na zel. trávníku stříbrná čtverhranná věž ze štukoví s branou otevřenou, vyzdviženou mříží, oknem, cimbuřím a sedlovou střechou, na níž zlaté korouhvičky. Po stranách pak věže dva modré prapory a na střeše stříbrný vlající prapor, oba se zlatými hroty. J. jsou rodným sídlem Janovských z Janovic, z nichž první Jan se tu připomíná r. 1290 a potomci ještě v XVII. stol. Král Jan zastavil sice J. Petrovi z Rožmberka, ale za krátko dostaly se opět Bohuslavovi z J-ic. Po něm následoval Racek z J-ic, ten přijal r. 1356 hrad i městečko v manství. Heřman z J-ic (v 2. pol. XV. stol. a † 1536) vedl stále odtud válku s Bavory a Čechy, pročež uzavřen s ním mír; J. propuštěny mu z manství, městečko obdařeno clem, týdenním a 2 výr. trhy. Když pak ve válce neustal, J. dobyty od královských. Po něm tu seděl Petr Suda z Řenče, proti němuž se okolní města, Klatovy, Domažlice, Stříbro a Pražané (poslali pomoc 250 jezdců a 800 pěších), spolčila jako proti úhlavnímu škůdci stavu městského, hrad J. dobyt a rozbořen (1520). R. 1524 J. výše jmenovanému Heřmanovi vráceny, při čemž udělil městu svobodu říiditi se právem klatovským a měšťané mohli o svých statcích rovněž řídili. I nástupci potvrzovali a rozmnožovali svobody a výsady od předků měšťanům udělené. Po r. 1674 koupil J. od biskupa Matouše Ferdinanda Vilém Albrecht Krakovský z Kolovrat a připojil je k panství dešenskému a nástupci k Bystřici. (Srv. A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze, díl IX., str. 136.)

12) J. Uhlířské (Kohl-Janowitz), město v hejt. kutnohorském, má 259 d., 2032 ob. č., 2 n. (1890), okr. soud, kommissařstvi finanč. stráže, četn. st., pš., telegr., far. (od r. 1384) kostel sv. Aloisia, kostel sv. Jiljí, radnici, 5tř. šk. (pro obé pohlaví se 2 paral.), 2tř. žid. něm. soukr. šk., synagogu, lékárnu, obě. a okr. hospod, záložnu, lihovar, 3 mlýny (1 válc.), 2 závody koželužské a 3 na výrobu hedvábných látek (hlavně pro vídeňské firmy), cihelnu, tříslárnu, hrnčířství, popl. dvůr, po domácku zejména tkalcovství a pletení krajek. Projektována dráha z Kolína přes J. do Čerčan-Pyšel. — Založení J-ic spadá do mladší historie českých měst, povstaly asi usazením se ve zdejších lesích uhlířů (odtud jméno). Kdy na město povýšeny, neznámo, ale stalo se tak někdy v XVII. st. na přímluvu pánů ze Šternberka, při čemž městu udělen znak (vyobr. č. 2009.): v modrém štítě ze zpodu na 3 zelených pahrbcích městská stříbrná zeď, na níž uprostřed zlaté R.; nad hradbou zlatá hvězda o 8 špicích, v ní modrý korun, štítek a v něm zlaté G. J. U. náležely od pradávna pánům ze Šternberka, kteří když se proti králi Jiříkovi vzbouřili, jim odňaty a Janu Kostkovi z Postupic zastaveny; od něho je král Vladislav vybavil (1485) a Šternberkům navrátil. R. 1544 koupila obec od vrchnosti dvůr Kochanov a od Karla Petra Holického ze Šternberka nadána právem variti pivo. R. 1680 panoval zde velký mor a deset let po tom vzbouřili se poddaní proti vrchnosti, začež původcové musili se vystěhovati do Divišova a potomci jejich zde ještě bydlili do čtvrtého kolena. Jan Václ. H. z Š. vysadil obyvatelům právo, by mohli o svých statcích pořizovali, a různé svobody v příčině osazování se v městečku, obchodu, robot a soudů, zřídil exposituru, ježto fara po vypuzení kněží pod obojí zanikla. Anna Terezie kněžna Savojská založila (1767) na náměstí kostel sv. Aloisia, jenž po dostavění (1795) stal se farním. Kostel sv. Jiljí měl býti zbořen, ale r. 1871 obnoven a odevzdán svému účelu; r. 1890 nalezeny zde starobylé fresky. R. 1889 vyloučena ves Lhota Janovická ze svazku obecního a učiněna samostatnou polit. obcí. — Okr. soud uhlíř.-janovický zaujímá 244 56 km2, má 39 polit, obcí s 3359 d., 22.671 ob. č., 18 n.; ž 22.696 přít. ob.: 21.956 katol., 144 evang., 596 žid.; z těch: 10.809 pohl. muž., 11.887 žen (1890).

13) J. Vrchotovy, Vrcholtovy i Herbortovy, městys t., hejt. Sedlčany, okr. Votice, fara J. V. (ves); 35 d., 304 ob. č. (1890), čet. st., 2 mlýny, pš. a telegraf. Alod. panství zaujímá 570.20 ha půdy, náleží k němu zámek s kaplí sv. Jana Nep. a parkem, dvůr v J-cích, dvory: Braštice, Dvůr Josefův s lihovarem a Podol, majetek Karla ryt. Nádherného z Borutína. K městysi náleží far. ves J. V. s 62 d., 545 ob. č., 13 n. (1890); má kostel sv. Martina bisk. (ve XIV. stol. farní), 5tř. šk. J. jsou původním sídlem pánů z Janovic znaku orlice, kteří na zdejším zboží a tvrzi do pol. XV. stol. seděli. R. 1453 usadil se zde Štěpán Vrchota z Vrchotic a jeho potomek Jan, později Předbor z Radejšína, jehož potomci prodali J. Janu st. Říčanskému z Říčan. Dále se tu připomínají r. 1586 Hynek z Roupova, r. 1603 Jan Prostiborský z Vrtby, z jehož potomků Adam prodal je r. 1807 Frant. Jos. hr. Vratislavu z Mitrovic. Rodina jeho seděla tu do r. 1872. Kdy na městečko povýšeny a jak znak obdržely, není známo.

14) J., ves na Moravě, hejt. a okr. Nový Jičín, fara a pš. Starý Jičín; 50 d., 282 ob. č. (1890), kaple Andělů str., 1tř. šk. — 15) J., předměstí Vel. Byteše[red 1] t., hejt. a okr. Velké Meziříčí; 69 d., 399 ob. č. (1890). — 16) J. (Janowitz), ves t. na Podolském potoce, hejt., okr., fara a pš. Rymařov[red 2]; 64 d., 508 ob. n. (1890), 1tř. šk. Alodiální panství J. zaujímá 8902.25 ha (z toho 8177.16 ha lesů) půdy; k němu náleží zámek s kaplí sv. Hilaria, veliké železárny s továrnami na plech, stroje všeho druhu, pivovar, dvůr, majetek Alfreda hr. Harracha. K obci přiléhá osada Nové Pole. Obyvatelé zaměstnáni jsou po většině v Harrachovských závodech nebo provozují tkalcovství. Panství J. s hradem Rabenštejnem zůstalo až na malé přestávky do r. 1586 zeměpanským zbožím. Tehdy Rudolf II. dal J-ci s pustým hradem Rabštýnem, vyjímajíc stříbrné doly u Hangenšteinu, Ferdinandu Hofmannovi dědičně zapsali do zem. desk. Arnoštka, poslední z rodu toho, provdala se podruhé (1721) za hr. Aloise Harracha a jemu poslední vůlí (1740) J. zůstavila. Zde narodil se malíř J. Krištof Hanke. — 17) J. Moravecké, ves t., hejt. N. Město, okr. Bystřice, fara Stražek, pš. Moravec; 20 d., 125 ob. č. (1890), 1tř. šk. — 18) J. Malé v hejt. novoměstském viz Janovičky. — 19) J. Pernštýnské, ves t. u Věžné, hejt. Nové Město, okr. a pš. Bystřice u N. Města, fara Rožná; 13 d., 81 ob. č. (1890); povstala v před. stol. na pozemcích zrušeného dvora. — 20) J. Velké, ves t., hejt. Nové Město, okr. Bystřice, fara Dalečín, pošta Jimramov; 54 d., 338 ob. č. (1890), kaple P. Marie Lourdské, popl. dvůr, mlýn a samota Lísek.

21) J., osada ve Slezsku, hejt. opavské, viz Janová. — 22) J., ves t., hejt. Těšín, okr. Frýdek, fara Skalice, pš. Baška; 305 d., 1802 ob. č. (1890), 2tř. šk., mlýn, tkalcovství. — 23) J. (Janowitz), osada t. u Olbramic, hejt. Opava, okr. a pš. Klimkovice, fara Olbramice; 8 d., 4 ob. pol., 39 n. (1890); vznikla na býv. zboží bravantském.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Nyní Vel. Bíteš.
  2. Rýmařov.