Ottův slovník naučný/Inventář

Ottův slovník naučný
Invenit	Inventář	Inventura

Údaje o textu
Titulek:	Inventář
Autor:	Karel Bloman, Ferdinand Pantůček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 705–707. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Inventář

Inventář (z lat.) čili popisník jest seznam veškerých majetkových kusů jisté osobě v určité době příslušejících nebo určitý majetkový komplex tvořících. Účelem i-e jest zjednati přesný názor o jmění jakož i seřaděný a snadno pochopitelný přehled jednotlivých jeho částí (za tím účelem užívá se formy tabulkové a rozvržení v rubriky čili oddíly jmění), dále umožniti přirovnání počátečného a konečného jmění po uplynutí účetního období a tím i sledovati výsledek hospodářský, najmě pokud se týče věcí hybného kapitálu, přírodnin, zásob, hmot a zboží vůbec. Dále slouží i. ke kontrole v případech jednacích, které se v účetním roce nahodily a nutně mají v zápětí změnu ve stavu jmění, na př. koupě nebo prodej různých věcí, jako nářadí a náčiní, strojů a pod. za hotové peníze, anebo přírůstek věcí výrobních při hospodářství, na př. zásob naturálních, obilí a píce, vína, dobytka, staviva a j. Konečně slouží i. za prostředek kontrolní ve všech případech, kde majitel hospodářství z jakýchkoli příčin nemůže jmění své spravovati sám, nýbrž hospodářství své svěří osobě cizí, v kterémžto případě majitel součásti svého jmění této druhé osobě inventárně do správy odevzdává, i musí takovýto i. od obou stran co do úplnosti a správnosti uznán, datován a stvrzen býti, což stává se zejména při pronájmech hospodářství, živností a obchodů, nebo při odevzdávkách jmění s jednoho hospodáře neb účetního na druhého, kde platí zásada, že se mají oba podepsati ve svých vlastnostech jako odstupující a nastupující správcové jmění. – U obchodníků slouží i. k vylíčení veškerého jmění, a sice aktivního i passivního, nechť již jmění to s vlastním obchodem souvisí čili nic (jako na př. pozemky, domy, kapitály). Jmění samo rozvrženo bývá dle druhů v rubriky, pročež budeme míti především v aktivech nemovitosti, pozemky a stavení, kapitály, státní i soukromé dluhopisy, akcie, losy, směnky, hotovost pokladní, nedoplatky aktivní, zásoby hmot, přírodnin, nářadí a náčiní (fundus instructus), práva požitková (servituty), úložky (deposita) a cizí jmění; v passivech pak vtělené jistiny na nemovitostech našich, nevýplatky passivní, obíhající směnky dlužné (akcepty), služebnosti trpné, úložky a cizí jmění. – Při hospodářstvích, jichž jmění roztřiďuje se ve jmění kmenové a výrobné či základní a provozovací, třeba uvésti nejdříve součásti jmění kmenového, načež teprve následuje popis jmění výrobného. Každá součást jmění obdrží své postupné číslo v arithmetickém pořadí. Závěra i-e spočívá ve sloučení jednotlivých summ rubrikových v úhrn aktiv a passiv a srovnáním obou těchto hlavních summ ve vyšetření čistého aktivního nebo passivního jmění. Blmn.

I. může býti zřizován buď soukromě účastníky samými, nebo pod auktoritou veřejnou, t. j. soudem. Soukromě má býti sestaven inventář v případech následujících: 1. Dle článku 29. obch. zákona mají obchodníci při započetí svého obchodu sepsati své pozemky, pohledávky i své dluhy, obnos hotových peněz i jiné objekty majetkové jim náležející, udati cenu jednotlivých předmětů a srovnáním aktiv i passiv zříditi náležitou bilanci. Každý kupec jest dále povinen tento i. i bilanci po uplynutí každého roku obnovovati, zejména i seznamenati všecko zboží. Toliko kdyby při velikých skladech a zásobách zboží každoroční soupis zboží působil značnější nesnáze, dostačí, byl-li i. sestaven každý druhý rok. Stejnou povinnost jako kupci jednotlivci mají i obchodní společnosti ohledně inventování jmění společenského, zejména jest ustanoveno, že při akciové společnosti, akc. kommanditě a společenstvu výrobním a hospodářském bilance vždy nejposléze do 6 měsíců po ukončení správního roku musí býti předložena. Zanedbání těchto povinností obchodníků stíhá se rozličnými újmami právními a i. případě konkursu může míti i vliv na trestní kvalifikaci úpadku. 2. Dle § 1178. obč. zák. třeba při částečném společenství jmění, t. j. smlouvě společenské, která se vztahuje jen na jmění přítomné nebo jen na jmění budoucí, statky ve společenský fond spadající náležitě popsati a seznamenati. Nezachování tohoto předpisu má za následek neplatnost společenské smlouvy samé. 3. Jako další případ soukromého soupisu jmění lze uvésti t. zv. místopřísežné seznání jmění pozůstalostního, které záleží v tom, že dědici sami nebo svým zmocněncem sepíší veškeré jmění zůstaviteli v době smrti patřivší dle zásad pro zřízení i-e pozůstalostního platných (viz níže). Vypočtou tedy jednotlivé objekty majetkové v pozůstalost spadající, naznačí jejich cenu, uvedou dluhy pozůstalostní, načež čistou pozůstalost zjistí a udaje tyto co do úplnosti i správnosti na místě přísahy svým podpisem potvrdí. Místopřísežné seznání jmění vstupuje k cíli projednání pozůstalosti na místo i-e soudem zřízeného tehdáž, jestli svéprávní a známí dědici se bezvýminečně přihlásili k pozůstalosti a není jiného důvodu, pro který by po zákonu zřízení soudního i-e bylo nezbytno.

I. soudní má býti všude zřízen, kde buď soudu jest uloženo, míti péči nad nezkráceným zachováním určitého jmění, nebo kde soudu přísluší s určitým souhrnem majetkových předmětů provésti určitou disposici pod soudní auktoritou. První účel jest patrný při sepsání a ocenění jmění příslušejícího poručencům neb opatrovancům pod dozorem soudu stojícím, jež ihned, jakmile soud opatrovnictví nebo poručenství se ujal, resp. jakmile ona osoba jmění takového nabude, předsevzíti jest, aby pro budoucí skládání účtu poručenského neb opatrovnického a pro řádný dohled soudu zjednán byl bezpečný základ. Účelu témuž slouží i soupis veškerého jmění za svěřenský majetek věnovaného, který tvoří pro všecky budoucí časy podklad při rozhodování otázek, patří-li ta která věc v rukou držitele se nalézající k podstatě fideikommissní či nikoli. Z části účelu prvému, z části druhému vyhověti má i. movitého příslušenství statků nemovitých v exekuci pojatých, který má býti předsevzat dle zásad pro popsání zabavených movitostí daných, jakož i zejména i. pozůstalostní a i. konkursní.

I. pozůstalostní má býti zřízen, jestli se buď dědici svéprávní přihlásili výminečně, t. j. s výhradou i-e, nebo věřitelé pozůstalostní za separatio bonorum zažádali, nebo domáhá-li se dědic nepominutelný k cíli zjištění svého povinného dílu zřízení i-e o pozůstalostním jmění. Kromě toho má soudce z povinnosti úřední zříditi i. pozůstalostní: 1. je-li některý z dědiců nebo pobyt některého dědice neznám, je-li některý z dědiců pod mocí poručenskou nebo opatrovnickou nebo je-li pro něho k vůli projednání pozůstalosti ustanoven opatrovník; 2. jestli celá pozůstalost nebo její díl připadá chudým, nadaci, obci, kostelu, veřejnému ústavu nebo státu; 3. jestli zůstavitel uložil dědici za povinnost pozůstalost nebo její poměrnou čásť třetím osobám vydati; 4. o fideikommissech a lénech, když na jinou osobu přecházejí. Inventář pozůstalostní uvádí v prvém oddělení jmění pozůstalostní (aktiva) roztříděné dle jednotlivých skupin (hotové peníze, cenné papíry, šatstvo a prádlo, nábytek, předměty hospodářské, pohledávky, statky nemovité), v druhém vytýká dluhy (passiva) pozůstalostní (útraty nemoci a pohřbu, dluhy neknihovní, dluhy knihovní), načež po srovnání obého naznačuje pozůstalost čistou. Jako cena cenných papírů zařaďuje se do i-e pozůstalostního nominální hodnota jejich, cena movitostí odhadne se znalci, cena nemovitostí se buď znalci zjistí nebo dle berní vypočte. Úroky kapitálů aktivních i passivních až do dne úmrtí zůstavitelova zadržené pojmou se vedle kapitálů v i. a na listiny pohledávky ony prokazující nebo zakládající se poukáže. Věci v pozůstalosti se nalézající, na něž třetí osoba nárok činí, rovněž do i-e se zařadí, však cena jejich se neudává aniž počítá. Při zřízení i-e o pozůstalosti po obchodnících, továrnících a živnostnících třeba stav jmění obchodního znalci obch. knih vyšetřiti a učiněnou bilanci v pozůstalostní i. pojati. Při sepsání i-e o pozůstalostech po držitelích obročí, svěřenství nebo lén nutno předsevzíti i separaci, t. j. zjistiti, co patří ke kmenovému jmění obročí, svěřenství nebo léna a co tvoří volně scizitelnou (zpupnou) pozůstalost zemřelého. I. pozůstalostní zřizuje buď soudní zřízenec nebo notář jako soudní kommissař. K inventuře mají býti přibráni dva lidé domácí nebo dvě osoby mužské jako svědci a povolám všichni účastníci soudu známí a na blízku bydlící. Osoby přítomné mají vedle soud. zřízence (notáře) sepsaný i. podepsati. Zřízení i-e jest úkon reální a přísluší tudíž vždy onomu soudu, v jehož obvodu leží jmění inventované. Nalézá-li se jmění to v obvodech různých soudů, zřídí každý soud v mezích své příslušnosti i. samostatně, načež z těchto i-ů t. zv. dílčích sestaví se u soudu pozůstalostního i. hlavní, společný. Útraty zřízení i-e nese pozůstalost, t. j. ten, na koho jmění jako nástupce zůstavitelova přechází.

I. konkursní má za účel zjistiti veškeré jmění konkursní podstatu tvořící, tedy jmění, které kridatáři patřilo v den vyhlášení konkursu, pokud řízení konkursnímu podléhá. Sepsání i-e konk. nařizuje vždy ex officio soud konkursní hned při uvalení konkursu. Zřízení jeho, které v podstatě dle týchž zásad provésti se má jako soupis jmění pozůstalostního, ukládá se buď konkursnímu kommissaři nebo notáři. K inventuře konkursní třeba přivolati správce konk. podstaty a, možno-li, kridatáře a potřebné znalce, kteří mají movitosti odhadnouti. Soudní odhad nemovitostí jakož i oněch movitostí, jejichž popsání a ocenění by vyžadovalo mnoho času a velkých nákladů, nemusí však býti hned při inventuře konkursní předsevzato, nýbrž může pozdějšímu rozhodnutí výboru věřitelského resp. věřitelstva býti vyhrazeno, má-li vůbec odhad takový býti proveden. Pčk.

I. církevní viz Církevní inventář.