Ottův slovník naučný/Imperialism

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Imperialism
Autor: Karel Kadlec
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 540-541. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Imperialismus

Imperialism jest způsob vlády, při němž princip absolutismu spojen jest s principem lidovlády, avšak takovým způsobem, že absolutismus skrývá se formálně za moc lidu, ve skutečnosti však sílu svou na újmu lidu rozšiřuje. V prvé své (mírnější) formě znám jest i. již ve starověku. Zakladatelem jest Julius Caesar, pročež prvotní forma jeho nazývá se caesarismus (v. t.). V nové době provedli soustavu i-u v širokých rozměrech Napoleonové I. a III. V proklamaci k franc. národu ze 14. ledna 1852 prohlašoval Napoleon III. za základní princip státního zřízení zásadu samovlády národa, kterou pojímal v tom smyslu, že všechny orgány ve státě působící a především hlava státu nejsou ničím jiným než delegáty, zmocněnci národa. Proto má panovník odpověden býti národu. Kde však jest odpovědnost, tam má býti i moc, a panovníkovi přísluší tudíž plná svoboda jednání. Ministři jsou pouhými vykonavateli nařízení odpovědného panovníka a proto nejsou zodpovědní zákonodárným sborům. Zásady tyto obsaženy byly v konstituci z r. 1851, která hlásila, že president republiky jest odpověden národu, k němuž má vždycky se odvolávati. Všechna důležitější politická opatření, která zamýšlel učiniti panovník, měla se všeobecným hlasováním lidu buď potvrditi nebo zavrhnouti. Takovémto způsobem jest podstatnou známkou i-u pouze nominální zodpovědnost panovníkova a nezodpovědnost ministrův a při tom úplná bezmocnost a bezvýznamnost sborů zákonodárných. -dlc.