Ottův slovník naučný/Ichthyodorulithi

Ottův slovník naučný
Ichthyodea	Ichthyodorulithi	Ichthyofagové

Údaje o textu
Titulek:	Ichthyodorulithi
Autor:	Filip Počta
Zdroj:	Ottův slovník naučný: Dvanáctý díl. Praha: J. Otto, 1897. S. 493. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Ichthyodorulithi slovou ojediněle se vyskytující trny zkamenělých ryb, zvláště žraloků a rejnoků, které stály na hřbetě buď jakožto první paprsek liché ploutve nebo také o sobě. Dosahují často značných rozměrů (až i 20 cm), jsou obyčejně poněkud obloukovitě zahnuty, na povrchu alespoň částečně podélnými ryhami ozdobeny a často po jedné straně pilovitě vyřezány. Obyčejně bývaly volně zasazeny do těla zvířecího a nemají proto kloubu na zpodním konci. Někdy usazovaly se na chrupavčitý násadec a měly pak proň na zpodním konci svém zvláštní rýhu. Geologicky starší mají povrch bohatě obyčejně ozdobený, mladší mívají povrch hladký. Vnitřní svou strukturou rovnají se úplně plakoidním šupinám. I. počínají devonem a snad již silurem a dosahují největšího rozšíření v útvaru kamenouhelném a permském. Bylo popsáno množství tvarů, ač ovšem nebylo vždy možno určitým rodům je přikázati. U nás nejznámější a zároveň nejstarší jest Machaeracanthus bohemicus z branického vápence (G₁) od Švagerky. Pa.